Cíl 19: Města a obce omezily emise skleníkových plynů a adaptovaly se na negativní dopady změny klimatu.
19.1 Města a obce předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim přizpůsobit.
19.2 Snižuje se počet a intenzita městských tepelných ostrovů.
19.3 Zvyšuje se tempo renovací všech budov, tak aby bylo dosaženo bezemisního fondu budov.
19.4 Zvyšuje se počet veřejně přístupných prvků modrozelené infrastruktury v městských aglomeracích a vzrůstá jejich propojenost.
19.5 Významně se rozvíjí infrastruktura umožňující aktivní mobilitu.
19.6 Zvyšuje se počet bezemisních a nízkoemisních vozidel a úměrně s tím se rozvíjí příslušná infrastruktura.
19.7 Klesá množství komunálního odpadu ukládaného na skládky. Stoupá množství separátně vytříděného a využitého biologického odpadu.
Územní a krajinné plánování může podporovat snižování negativních dopadů změn klimatu na jednotlivá sídla. Rozvoj sídel a růst zastavěné plochy reflektuje současně i potřeby pro posilování prvků zeleně ve městech s důrazem na zelené pásy měst, rozšiřování zelených ploch, parků i drobné zeleně ve vnitřních částech měst, ve vnitroblocích a ve veřejném prostoru.
Obce a kraje disponují dostatečnou autonomií pro realizaci projektů a cíleně orientovaných veřejných investic do oblasti vodního hospodářství, energetiky, oběhového hospodářství i udržitelné mobility. Stát poskytuje finanční podporu pro realizaci úsporných energetických opatření, investic do vodohospodářské infrastruktury, dopravní infrastruktury i odpadového hospodářství. Specifickou roli ve snižování negativních dopadů domácností na environmentální prostředí hraje podpora v oblasti bydlení, zejména podpora zaměřená na renovace nemovitostí a dosahování bezemisního provozu budov. Finanční podpora státu je doprovázena metodickou podporou pro územní správu, firmy i domácnosti ve smyslu definování úsporných opatření v rámci ekonomických aktivit.
Doprava patří v současnosti mezi významné zdroje znečištění ovzduší s negativními dopady na životní prostředí, zdraví a kvalitu života obyvatel. Prioritou státu je snižování množství individuální dopravy prostřednictvím investic do zvyšování kvality dopravní obslužnosti a investic do dopravních technologií. Kraje i obce disponují nástroji rozvoje udržitelné dopravy jak v oblasti regulace dopravy, tak i územního plánování a budování infrastruktury pro pěší, cyklistickou i veřejnou dopravu s důrazem na propojování sídel a hledáním alternativních druhů dopravy.