V úterý 9. prosince 2025 se na MŽP uskutečnilo jubilejní 50. zasedání Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Historii RVUR a počátky udržitelného rozvoje v ČR připomněli pamětníci prof. Bedřich Moldan a Ing. Petr Kalaš. Podnět pro vznik RVUR vzešel ze Světového summitu v Johannesburgu, kterého se zástupci ČR zúčastnili ještě bez vlastní národní strategie udržitelného rozvoje. RVUR od té doby sdružuje zástupce ministerstev i nestátních aktérů a napomáhá ukotvení udržitelnosti v agendách veřejné správy.
Program jednání ukázal, že i dnes hraje RVUR významnou roli pro diskusi o aktuálních tématech udržitelnosti na národní úrovni. Výroční jednání se soustředilo především na budoucnost udržitelného rozvoje. Členové řešili, jak by měl vypadat globální rámec Agenda 2030 po roce 2030 a jak by k jeho vyjednávání v OSN, která začnou v roce 2027, měla ČR přistupovat. Z debaty zatím vyplynulo, že pokračování Agendy 2030 tak, jak ji známe, není samozřejmostí. Konkrétní pozice resortů se ještě budou formovat v následujícím roce.
Rada byla informována o dalších krocích a dosaženém pokroku v rámci projektu Koherence politik pro udržitelný rozvoj, na kterém spolupracuje Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) a Český statistický úřad. Projekt je financován z Národního plánu obnovy a klade si za cíl zefektivnění strategické práce na národní úrovni – z 300 národních strategií analyzuje 30 vybraných klíčových dokumentů, se kterými dále pracuje. Problémem současných strategických dokumentů je, že často nejsou nástrojem skutečného řízení. Dalším nedostatkem je absence propojení strategií s rozpočtováním. Pozitivním zjištěním projektu naopak je, že obsah strategií většinou zůstává koherentní a v souladu s cíli ČR 2030. Výstupy projektu včetně závěrečné zprávy a podrobné analýzy, jsou k dispozici na webu ČR2030.
Členové RVUR jsou na jednáních pravidelně informováni o činnostech jednotlivých výborů RVUR a aktuálním dění v agendě udržitelného rozvoje a kvality života. Nebylo pro ně tedy novinkou, že Česká republika představila na červencovém HLPF (Politické fórum na vysoké úrovni OSN pro udržitelný rozvoj) svůj 3. dobrovolný národní přezkum (VNR). Státy své VNR prezentují zpravidla jednou za čtyři roky a jedná se o prestižní záležitost před globálním publikem. ČR aktivně vystoupila i na řadě doprovodných akcí, čímž na mezinárodní půdě dokázala, že svůj závazek k Agendě 2030 bere skutečně vážně a je seriózním partnerem pro možnou zahraniční spolupráci.
Ředitelka odboru životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková představila dostupné globální i regionální publikace, které hodnotí pokrok v Cílech udržitelného rozvoje (SDGs). Všechny vědecké zdroje se shodují, že SDGs nejsou na dobré cestě ke svému splnění do roku 2030 a pozitivní pokrok vykazuje pouhých 17 % jejich podcílů, zatímco více jak třetina podcílů stagnuje nebo se od pokroku odklání. Přestože se evropské země drží na předních příčkách tzv. SDG indexu, kde se ČR letos umístila na 10. místě, hlavními hybateli globálního pokroku jsou země východní a jižní Asie.
Členové RVUR se seznámili s rozmanitými zdroji dat pro agendu udržitelného rozvoje a kvality života relevantními pro Českou republiku. Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik (SEEPIA) zpracovalo databázi Češi a životní prostředí, která se zaměřuje na široký okruh témat, například energetiku a postoje domácností k politickým opatřením. Český statistický úřad, který zpracovává kromě stovek kvantitativních dat i kvalitativní data kvality života (dostupné online), představil nové indikátory, z nichž některé využívají i geoprostorová data. Další zajímavý zdroj dat představuje nový nástroj OECD Well-being Data Monitor, který využívá subjektivní i objektivní indikátory pro zhodnocení blahobytu v jednotlivých zemích. Tato data jsou užitečným doplňkem zejména pro tvrdé ekonomické ukazatele, protože ukazují skutečný stav i náladu společnosti.