Dne 29. 9. 2025 proběhl oficiální debrief 3. dobrovolného národního přezkumu ČR a Politického fóra na vysoké úrovni 2025, které organizovalo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoje. Diskuse byla rozdělena do tří tematických bloků, které moderovala vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Lucie Sršňová.
1. téma: zapojení stakeholderů (MŽP)
Ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková odpověděla na otázky týkající se zapojení stakeholderů při přípravě VNR. Představila kritéria výběru stakeholderů pro text VNR a doprovodné video.
• Jak nejlépe nastavit spolupráci při přípravě VNR?
Záměrem při zpracování VNR bylo zapojit partnery z různých oblastí a rovnoměrně pokrýt všechna SDGs. Celkem VNR obsahuje 35 rámečků s příklady dobré praxe od zapojených stakeholderů a ve videu promlouvají zástupci 8 z nich. Anna Pasková dále vyzdvihla participativní zapojení mládeže do tvorby VNR, které vycházelo ze 4 kulatých stolů v různých regionech, jichž se zúčastnili zástupci středních škol a gymnázií. Další dva kulaté stoly se uskutečnily také na téma médií a komunikace udržitelného rozvoje a téma globálního rozvoje. V neposlední řadě ocenila spolupráci s Radou vlády pro udržitelný rozvoj a Asociací společenské odpovědnosti, která dodala mnoho podnětů na základě svého katalogu z minulých ročníků Cen SDGs. Zástupkyně mládeže prostřednictvím mladé delegátky OSN Terezy Hiclové a nestátní sféry, kterou reprezentovala Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, byly i součástí národní delegace na HLPF. Zúčastnění stakeholdeři kvitovali způsob zapojení a pozitivní hodnocení u 10 SDGs. V debatě bylo také vyzdviženo, že výběr stakeholderů do VNR se vhodně zaměřil především na projekty, které byly již zrealizovány či nějak dlouhodobě fungují v praxi, a naopak nebyly vybrané projekty, které zůstávají pouze ve stádiu návrhu na papíře. Všechny projekty byly vybírány s maximální citlivostí, která se nejvíce projevila například u výběru projektu privátního sektoru v oblasti dekarbonizace těžkého průmyslu v ČR.
• Jaká ponaučení plynou z letošního přezkumu a co znamenal pro ČR?
Z perspektivy posilování participace se česká delegace na HLPF seznámila s řadou různorodých způsobů zapojení stakeholderů, ať už šlo o separátní VNR z pera německých partnerů, či propojení s dobrovolnými lokálními přezkumy (VLRs) a nezávislé hodnocení SDGs včetně SWOT analýzy z Finska, až po zapojení národní auditorské komory v Indonésii. Mimo to sklidila úspěch a pochvalu od ostatních států i samotná česká prezentace VNR a zapojení delegace na HLPF, čímž ČR dokázala, že je relevantním a aktivním partnerem v globálních otázkách a 10. místo v SDG indexu jí náleží právem.
2. téma: přínos VNR a HLPF (MMR)
Vedoucí oddělení urbánní politiky a strategií Věra-Karin Brázová představila aktivity MMR na HLPF, jenž je gestorem SDG 11 Udržitelná města a obce. MMR ve spolupráci s MZV na letošním HLPF zorganizovalo doprovodnou akci k participativnímu plánování, kde vystoupila i výkonná ředitelka UN HABITAT. Dále se zúčastnilo řady dalších doprovodných akcí a bilaterálních schůzek.
• Jak nakládat se závěry přezkumu a využívat je při propagaci udržitelného rozvoje?
Zkušenost s VNR, přístup OSN i sdílení pohledů s dalšími státy potvrzuje, že participace veřejnosti v plánování a rozhodování je stále důležitým tématem, a to zejména vzhledem k relevanci urbánních témat jako je bydlení, klimatická odolnost, architektura a územní plánování. I zástupci MMR si odnesli mnoho inspirace od zahraničních partnerů (například program dostupného bydlení v Angole), a tyto příklady plánují sdílet s asociací měst či sítí smart cities. Dalším rezonujícím tématem byla potřeba vertikální koherence propojení národní, regionální a místní úrovně pro úspěšnou lokalizaci SDGs.
Následovala aktivnější diskuse s účastníky o nejasném ukotvení a nedostatečné podpoře participace ze strany státní správy a možnostech reportování udržitelnosti na místní úrovni. V debatě bylo připomenuto, že ČR bylo kritizováno za nedostatečné pokrytí participace v rámci například tvorby nové legislativy i ze strany OECD. V jiných evropských státech je běžné, že se obce a regiony zapojují do hodnocení udržitelného rozvoje prostřednictvím dobrovolných lokálních přezkumů (VLR), které plní obdobný účel jako VNR na národní úrovni, nicméně jejich forma je volnější. Vytvoření samotné zprávy o udržitelném rozvoji nemusí představovat problém, ale překážkami pro obce mohou být požadavky na sběr kvalitních dat, administrativní zátěž, nedostatek politické podpory a nejasné přínosy, které VLR pro obce přináší. Cestou může být podpora a motivace v souvislosti s dotačními tituly, nebo jednodušeji, sdílení příkladů dobré praxe na lokální úrovni a navázání na emotivní/vztahový rozměr udržitelnosti a participace.
3. téma: multilateralismus (MZV)
Ředitel odboru OSN a globálních otázek Martin Pizinger ukotvil téma do mezinárodního kontextu a připomněl, v jakým hrozbám Agenda 2030 čelí po distancování se USA. Připomněl také význam HLPF, který spočívá v tom, že se zde sejdou zástupci všech států světa na vysoké úrovni a potvrdí svůj závazek pro naplňování SDGs. Důležitou součástí je zde i široké zapojení občanské společnosti, které vychází přímo z jednacího řádu ECOSOC, který HLPF organizuje.
• Jakou má Česko reputaci v oblasti udržitelného rozvoje a je to přínosné pro naši zahraniční politiku?
Česká republika měla letos na HLPF klíčovou úlohu prostřednictvím velvyslance Jakuba Kulhánka, který byl jedním ze dvou kofacilitátorů ministerské deklarace, hlavního výstupu HLPF. Členské státy ministerskou deklaraci přijaly 154 hlasy pro. Ředitel Pizinger zdůraznil, že aktivní podpora Agendy 2030 je v souladu s dalšími zahraničněpolitickými cíli ČR, mezi které patří podpora lidských práv, mezinárodního řádu a rozvojová spolupráce. Ujistil také účastníky, že drtivá většina mezinárodního společenství, včetně EU nadále pevně podporuje Agendu 2030.
• Jaké výzvy v kontextu Agendy 2030 představuje současný stav multilateralismu?
Dalším důležitým tématem, které se na HLPF promítlo, byla komplikovanost vztahů mezi globálním severem a jihem, což se pravděpodobně projeví i na listopadové COP30. Pro země G77 je HLPF nadále klíčovou platformou pro diskusi o prioritách v udržitelném rozvoji, mezi které patří i klimatická spravedlnost a financování rozvoje. Připomněl, že v tuto chvíli to ani v rámci diskusí o post-Agendě 2030 nevypadá na nahrazení SDGs novým konceptem, ale pravděpodobně se do dalšího vyjednávání, které by mělo začít v roce 2027, zohlední témata, která od počátku SDGs v roce 2015 nabyla na významu.
V závěrečné diskusi zazněly další palčivá témata pro budoucnost Agendy 2030, zejména financování udržitelného rozvoje, a to v situaci, kdy na zbrojení je desetinásobně více prostředků. Konflikty jsou totiž další podstatnou překážkou pro naplňování SDGs. Rozvoj technologií a AI může mít pozitivní efekt, ale i negativní důsledky, zejména kvůli prohloubení globálních nerovností.