3.4 Péče o půdu
Půdy, které se nehodí nadále využívat jako pole, je třeba nejen zalesňovat a zatravňovat, ale také podpořit jejich přeměnu na mokřady a další vhodné přírodní prvky. Pro zpomalení úbytku půdy erozí bude nezbytné navracet do krajiny meze, remízy a stromořadí, které rozčlení stávající bloky orné půdy na menší celky a vytvoří vhodná stanoviště pro některé druhy rostlin a živočichů (podkapitola Biologická rozmanitost).
Odolnost půdy vůči erozi zvyšuje také dostatečný podíl humusu. Proto je jak v případě zemědělských, tak lesních půd nezbytné ponechávat dostatečné množství posklizňových, resp. těžebních zbytků, do orné půdy zapravovat dostatek organických hnojiv a na lesní půdě postupně rozšiřovat šetrné způsoby hospodaření, které nevedou k rychlému rozkladu humusu.
Prevencí dalšího okyselování lesních půd je pěstování dřevin vhodných pro dané stanoviště namísto dosavadní jednostranné preference smrku.

Cíl: Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku
- Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu
- Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí
- Druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci lesních půd