1.5 Zdraví

Sociální nerovnosti mají vliv na zdraví a životní pohodu občanů. Životní úroveň, její pokles, nejrůznější životní zvraty, to všechno zvyšuje zranitelnost člověka a odráží se na jeho zdraví. Nepříznivé okolnosti vyvolávají stres, který prohlubuje rizikové chování jako je alkoholismus, drogová závislost, kouření, nepravidelná strava, nedostatek pohybu a psychická labilita. Sociální faktory ovlivňují zdravotní stav člověka víc, než se na první pohled zdá.

Pro omezení dopadů sociálních rozdílů na zdravotní stav obyvatel musí být zdravotní péče dobře dostupná na celém území České republiky. Oslabování tohoto systému dopadá nejen na zdraví občanů, ale i na celkové výdaje na zdravotnictví a ekonomiku vůbec. Stát má zájem na stabilizaci zdravotnického personálu a vyrovnání lokálních nedostatků ohledně jejich specializace. Zdroje určené pro zdravotnictví by měly postupně dosáhnout úroveň průměru vyspělých států.

Celoživotní prevence

Zdravotní politika České republiky podporuje dlouhodobý systematický přístup k ochraně a podpoře zdraví, co je vlastně celoživotní prevence. Zdravotnictví nesmí být pouze záchytnou sítí pro lidi již nemocné. Naopak, jeho cílem by mělo být snižování nemocnosti. Lidé musí mnohem více využívat preventivní prohlídky. Vláda proto počítá s vybudováním sítě center podpory zdraví a primární prevence nemocí, které budou financovány ze státního rozpočtu, všeobecného zdravotního pojištění a dalších zdrojů.

Zdravý životní styl

Pro kvalitu života je důležité nejen odbourávání špatných osobních návyků jako např. kouření, ale také dostupnost kvalitních potravin, vody, práce v zdravém prostředí, a to pro všechny věkové skupiny. Stát podporuje udržitelnou práci a zdravé stárnutí hned od začátku profesní dráhy, co souvisí také se zdravotní gramotnosti občanů. Zdravotně gramotný občan se dobře orientuje v komplexním systému zdravotní a sociální péče, má znalosti a dovednosti, díky kterým se správně rozhoduje ve prospěch vlastního zdraví i zdraví svého okolí.

Reakce na rizika

Zdravotnictví musí být schopno reagovat na jakékoliv rizikové trendy. V současnosti jsou to například nová infekční onemocnění, nárůst rezistence vůči antibiotikům, zvyšování počtu duševních onemocnění apod. Díky novým technologiím se zlepší dostupnost zdravotnických dat a statistiky, včetně indikátorů zdravotního stavu, a to nejen na národní či místní úrovni, ale i v mezinárodním srovnání. Péče o zdraví přesahuje resort zdravotnictví a vyžaduje zapojení institucí na všech úrovních státní správy, neziskového i soukromého sektoru, vědeckých a vzdělávacích instituci, komunit i občanů samotných.

OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

Cíl 5.1 zvýšení délky života ve zdraví

  • Rozvíjení osvěty a komunikace s občany ze strany státu. 

Cíl 5.2 omezit nerovnosti ve zdraví

  • Zvýšení povědomí o příčinách nerovností (neštěstí nechodí samo – korelace s chudobou, nižším vzděláním, větší nespokojeností se životem, slabšími soc. vazbami).
  • Plnění již existujícího opatření, které se zaměřuje na tentýž cíl.

Cíl 5.3 stabilní veřejné zdravotnictví s dostatečným personálem 

  • Snižování rozdílů v odměňování mezi poskytovateli   zdravotních služeb (přiblížit platy z veřejných   rozpočtů mzdám v soukromé sféře) – MPSV   metodicky,   MF finančně.
  •  Předcházení odchodu absolventů lékařství, zlepšení jejich nástupních podmínek.
  • Řešení otázky zdraví v sociálním kontextu – ošetřovatelské služby ve zdravotnických zařízeních, v pobytových sociálních zařízeních nebo v domácnostech klientů),   rehabilitace, paliativní a psychiatrickou péči –   propojování segmentů, odstraňování překážek.
  • Realizování, co bylo již schváleno, v oblasti elektronizace zdravotnictví.

Cíl 5.4 prevence a podpora zdravého životního stylu je levnější než léčba následků

  • Stát se bude ve zdravotnické strategii věnovat zdravotně-sociálnímu pomezí, které je z hlediska prevence klíčové (ovlivnění genetických predispozic)
  • Zvyšování povědomí obyvatel o tom, jak zdravé žít a jak využívat dostupnou prevenci.
  • Zajištění finančních zdrojů na prevenci a věnování zvýšené pozornosti, aby  se dostaly přes pojišťovny ke klientům.
  • Zapojení děti do pohybových aktivit, více než dnes.
  • Zajištění zdravé stravy pro děti, hl. tuzemské ovoce a zeleniny.
  • Vyhodnocování nákladů spojených s nemocí komplexně, vč. duševního zdraví.
  • Naplňování evropských požadavků v této oblasti.
  • Zvýšení povědomí o významu kvalitního bydlení a dostatek zeleně v rámci preventivních opatření. 

Cíl 5.5 omezování zdraví škodlivých faktorů (ovzduší,  alkohol, tabák)

  • Výměny kotlů a pokračování kotlíkové dotace.
  • Snižování emisí z lokálních topenišť.
  • Důkladnější kontrola STK, aby po silnicích nejezdily auta, jež ohrožují zdraví všech.
  • Zamezení dovozu velmi starých a neekologických aut ze zahraničí. 
  • Snižování hluku z dopravy (regulace okolí silnic i parametrů aut).
  • Snižování rychlosti tam, kde bydlí větší množství lidí, a tím snižovat i hluk.
  • Informování lidi o negativních dopadech hluku, znečištěného ovzduší i alkoholu a tabáku.
  • Zvýšení finančních zdrojů na prevenci a léčbu závislostí.
  • Zajištění čisté mobility, která neohrožuje lidské zdraví a snižuje hustotu dopravy.
  • Vyvedení dopravy z centra měst, aby lidé nedýchali spaliny. 

 

Cíl: Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.

  1. Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky.
  2. Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví.
  3. Systém veřejného zdravotnictví je stabilní a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr lékařského personálu se snižuje a zlepšuje se ohodnocení všech pracovníků ve zdravotnictví.
  4. Zdravý životní styl je podporován prostřednictvím vyšších veřejných výdajů s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého života.
  5. Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými látkami a hlukem prostřednictvím lepší kvality životního prostředí. Příslušné limity škodlivých látek a hluku nejsou překračovány.