1.3 Nerovnosti

Nerovnosti se týkají jednak přístupu k veřejným službám garantovaným státem, jednak k různým skupinám společnosti. Nerovnosti nepřinášejí nic dobrého, naopak v jejich důsledku se snižuje ekonomický růst i kvalita života všech obyvatel.

Stát zajistí dostatečně hustou síť veřejných služeb na území České republiky. Rozvoji periferních území může napomoci podpora lokální ekonomiky, dostupné kvalitní zdravotní péče, zkvalitnění veřejné dopravní obslužnosti, vyššího pokrytí vysokorychlostním internetem, energetické soběstačnosti postavené na obnovitelných zdrojích energie, environmentálně šetrného (mj. ekologického) zemědělství a takové turistiky.

Bez diskriminace

Diskriminace znemožňuje optimální využití lidského potenciálu, čímž přináší ekonomické ztráty, a je tedy nejen hodnotovým, ale i ekonomickým celospolečenským problémem. Česká republika ji proto bude dlouhodobě a systematicky eliminovat, mj. svou aktivitou v navrhování efektivních legislativních opatření, která budou daný jev potírat, a také formou cílené podpory ohrožených skupin.

Zvrácení negativních trendů ve vývoji situace Romů v ČR bude zajištěno rovným přístupem k inkluzivnímu vzdělání, a to již od předškolního věku, nediskriminačním prostředím v oblasti zaměstnanosti, bydlení a zdraví.  V sociální oblasti je potřeba věnovat se prevenci vyloučení a podporovat komunitní přístupy.  V procesu integrace nabývá na významu otázka, zda je možné, aby se jedinec nebo skupina integrovali do společnosti, kterou obecně nejsou přijímáni a postoje vůči nim jsou dle průzkumů veřejného mínění převážně negativní a odsuzující. Klíčové je proto, a to i v přístupu k dalším národnostním menšinám, vytvářet prostor pro vzájemný dialog a toleranci, jež podpoří odstranění rozdílů mezi podstatnou částí minority a většinovou populací.

V otázce bezdomovectví je nutné doplnit existující veřejné služby o funkční systém sociálního bydlení, který zajistí ohroženým osobám důstojné podmínky pro bydlení a sníží pravděpodobnost pádu do chudoby.

Genderová rovnost

Aktuální tématem je nízká zaměstnanost žen s malými dětmi (do 15 let věku) a nerovnost mužů a žen v příjmech a důchodech. Stát chce změnit nízké zastoupení žen v politice a rozhodovacích pozicích. Bude důrazně potírat násilí na ženách a také přímou diskriminaci na základě pohlaví. Tu výrazně častěji zažívají ženy než muži.

OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

Cíl 3.1 snižování počtu chudých lidí

  • Naplňování existující strategie.
  • Stát bude sociálně vyloučené lokality řešit koordinovaně a komplexně (bydlení, vzdělávání, sociální a zdravotní péče, bezpečnost, zaměstnání).
  • Rozvíjení výše uvedených opatření.
  • Zajištění sociálního bydlení.
  • Uvedení do praxe toho, co je již navržené „na papíře“ – podpora využívání existujících nástrojů.
  • Posvítit si na šmejdy, kteří profitují z finanční negramotnosti druhých.
  • Pomoc propuštěným vězňům, aby se  snadněji začlenili a nepodporovat recidivu.
  • Boj s lichvou, obchodem s lidmi a drogami.

Cíl 3.2 snížení příjmové nerovnosti

  • Naplňování existující strategie.
  • Zajištění dostupného bydlení (tzn. lidé nevydávají většinu příjmu jen za bydlení). 
  • Stanovení min. mzdy a zohlednit i to, jestli lze za ni reálně žít.
  • Zvýhodněné půjčky pro mladé rodiny v návaznosti na bydlení (již splněno). 

Cíl 3.3 snížit nerovnosti mezi pohlavími

  • Naplňování existující strategie.
  • Stát bude více zkoumat rovnost odměňování v rámci inspekce práce.

Cíl: Strukturální nerovnosti ve společnosti jsou nízké.

  1. Dlouhodobě se snižuje podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.
  2. Snižuje se příjmová nerovnost a je kladen důraz na udržení silné střední vrstvy.
  3. Snižuje se genderová nerovnost.
  4. Je zajištěn rovný přístup k osobám ohroženým diskriminací na základě pohlaví, věku, péče o závislé osoby, zdravotního postižení, etnicity, národnosti, sexuální orientace, vyznání nebo světonázoru. Zvláštní důraz je kladen na předcházení vícečetné diskriminaci.