1.2 Práce

Práce nenabízí jen možnost obživy, ale také představuje základní prvek identity a socializace. Pro kvalitu života je zásadní práce, která není škodlivá zdraví, ale také vyváženost mezi prací a soukromým životem. Postupující digitalizace a robotizace nabízejí možnost flexibilních úvazků a práci z domova. Rubem těchto inovací je zánik pracovních míst, zejména ve výrobě, ale také pocit ztráty kontroly a odcizení při práci ve virtuálním prostředí a přetížení pracovníků kvůli jejich dostupnosti prostřednictvím komunikačních technologií a kvůli rostoucím možnostem monitorování výkonu.

Stárnutí populace sebou nese nejen úbytek produktivní skupiny obyvatel, ale také zvýšení počtu zaměstnanců ve zdravotnictví, sociálních službách a pečovatelství. Celoživotní vzdělávání je příležitostí pro posílení počtu zaměstnanců ve školství, důslednější ochrana životního prostředí zvyšuje poptávku pro práci při snižování dopadů lidské činnosti na přírodu.

Práce bez prekarizace

Zásadním tématem se stává tzv. prekarizace, nedobrovolná flexibilita a nejistota práce s nejasným pracovním poměrem, chybějícím přístupem k sociálnímu pojištění a dalším benefitům, nízkou mzdou a překážkami v ochraně zaměstnance. Stát proto musí účinně chránit zaměstnance a ne jeho konkrétní pracovní místo. Díky inovacím bude docházet k rychlé proměně práce, zániku některých profesí a vzniku nových. Klíčové je proto vzdělání, které umožní větší profesní mobilitu, stejně jako poradenství sloužící k orientaci v měnícím se světě práce.

Inovace také mění možnosti získání práce nebo přivýdělku, jako například při pronajímání ubytování přes internet nebo využívání vlastního auta jako dočasné taxislužby. Ekonomika platforem (také ekonomika sdílení – sharing economy, collaborative economy) zprostředkovávajících práci (on-demand economy, gig-economy) stírá hranice mezi poskytovateli služeb a spotřebiteli.

I nové druhy zaměstnání se musí stát součástí formální ekonomiky, kde platí dodržování pracovního práva a principy důstojné práce. Stát považuje činnost v rámci ekonomických platforem za zaměstnání, pokud je placená, vykonávaná v podřízeném vztahu a její náplň je pracovní povahy.

Robotizace a digitalizace

Robotizace a digitalizace dříve či později vyústí ve společnost, ve které většinu práce budou vykonávat programy a stroje. Zaměstnání v dnešní podobě si udrží jen málo lidí. Důležitými tématy se stane zkrácení pracovní doby, případně, zda za práci považovat činnosti prospěšné pro společnost, které nejsou dnes ohodnoceny.

Trh práce se může proměnit na polarizované segmenty vysoko a nízko kvalifikované práce. Na to musí stát reagovat v daňové a sociální politice. Důsledkem může být růst tzv. pracující chudoby a celkových nerovností ve společnosti. Stát chce posilovat pozitivní stránky digitalizace, jako jsou nové pracovní příležitosti a růst volného času a omezovat negativní dopady.

Integrující společnost

Poptávku po špičkových pracovních místech mohou naplnit domácí odborníci a odbornice, kteří se vrací ze zahraničí. Na trh práce by se měli vrátit i senioři, lépe by práci měli získat matky malých dětí, mladí lidé a zdravotně postiženým. Imigrační politika by měla napomáhat příchodu vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků, což by mělo zvýšit ekonomický výkon a finančně posílit veřejné rozpočty.

K tomu musí Česko připravit vhodné prostředí pro integraci, to znamená posílit toleranci a vstřícné postoje většinové společnosti vůči cizincům a cizinkám, pracovat na kvalitní propagaci své země v zahraničí a dobrého jména z pohledu zahraničních talentů. Stát také zajistí rovný přístup cizinců, cizinek a jejich rodin ke vzdělání a k veřejné zdravotní péči. Zjednoduší systém uznávání vzdělání z ciziny a bude podporovat výuku českého jazyka pro cizince.

 

OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

Cíl 2.1 vyvážený trh práce

  • Rekvalifikování  pro digitalizující se společnost.
  • Zvýšení minimální mzdy, do budoucna ji navázat na hrubou mzdu (min. 40 %)
  • Podpora tvorby dlouhodobých, dobře placených míst na trhu práce, vč. míst obsazených seniory a míst v environmentálně šetrných výrobách i službách.
  • Příprava se na dopady digitalizace v oblasti daní: analýza možnosti zdanění práce robotů, snížení daní z práce lidí a zkrácení pracovní doby.
  • Podpora celoživotního vzdělávání.
  • Podpora dalšího vzdělávání.

Cíl 2.2 přístup k práci pro všechny

(rodiče, 50+, OZP)

  • Zajištění dostupnosti kariérového poradenství (rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby. zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi života).
  • Podpora sociálního podnikání a zaměstnávání OZP, veřejné instituce mají jít příkladem. 

DOPORUČENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

  Cíl 2.3 snížit podíl dlouhodobě nezaměstnaných

  •  V ČR se sice dlouhodobě snižuje nezaměstnanost na historicky nízkou úroveň, ale roste počet dlouhodobě nezaměstnaných. Opatření se nezaměřují na represi, ale na kombinaci opatření pro lepší analýzu (predikce trendů na trhu práce), posílení účinnosti úřadů práce (individuální přístup), podpoře nových forem inkluzivního podnikání (sociální podnikání, družstevnictví) a zabránění tomu, aby dlouhodobě nezaměstnanými zůstávali mladí.

OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

Cíl 2.4 zajistit, aby dopady digitalizace nezhoršovaly kvalitu zaměstnání

  • Zajištění odkazu na současné strategie. 
  • Zlepšení dozoru nad dodržováním platné legislativy.
  • Dát pozor, aby práce na živnostenský list nesuplovala normální poměr a stát nebyl tratný na odvodech.
  • Dbát na kvalitu zkrácených úvazků + právo na nezastižitelnost (tzn. dodržovat pracovní dobu) = podpora vyváženosti soukromého života a zaměstnání, která je u ekonomik platforem více ohrožena než jinde.
  • Začít diskutovat o tom, jestli více nezrovnoprávnit agenturní zaměstnávání s klasickými úvazky dle zákoníku práce (zejm. pokud jde o řetězení smluv na dobu určitou).

Cíl 2.5 zlepšování trhu práce návratem kvalifikovaných Čechů i lákáním kvalifikovaných cizinců

  • Pokračování v tom, co děláme (migrační projekty pro vybrané skupiny) a vytvářet další projekty. 
  • Mít  na vytváření navazujících projektů dostatek kvalifikovaných lidí. 
  • Zlepšení šance na uplatnění těm zahraničním studentům, kteří vystudují v ČR, tím že po ukončení studia jim dáme 9 měsíců na hledání práce. 
  • Propagace ČR v zahraničí jako místo, kde je dobré pracovat + mít k tomu aktualizované dokumenty.
  • Zlepšení komunikace s cizinci v jejich jazycích.
  • stát by se měl snažit zabránit tomu, aby mzdy cizinců snižovaly úroveň platů obecně.
  • Rozvíjení druhého opatření cíle 2.5 (dostatek kvalifikovaných lidí).

Cíl: Technologický a sociální rozvoj rozšiřují přístup k důstojné práci.

  1. Trh práce vykazuje na celostátní i regionální úrovni nižší strukturální nerovnováhy, zmírňuje se polarizace trhu práce i její společenské dopady.
  2. Přístup k důstojné práci se rozšiřuje i pro skupiny, které jsou na trhu práce dosud znevýhodněné – rodiče na rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením nebo osoby starší 50 let.
  3. S obecnou mírou nezaměstnanosti se zároveň snižuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti.
  4. Minimalizuje se míra prekarizace a nedobrovolné flexibilizace práce, a to i u činností vykonávaných prostřednictvím ekonomiky platforem a jiných nových atypických forem práce.
  5. Imigrační a integrační politika klade důraz na přilákání kvalifikovaných cizinců a cizinek a posiluje diverzitu pracovních sil významnou pro inovace. Veřejné politiky také podporují návrat českých občanů a občanek ze zahraničí.