6.2 Dlouhodobá efektivita vládnutí

Dlouhodobá efektivita vládnutí záleží zejména na dlouhodobé efektivitě institucí veřejné správy. Veřejná správa by měla být transparentní, předvídatelná, dostupná a neměla by porušovat princip nestrannosti ve snaze dopomoci někomu k  soukromému zisku. Její postup by měl být účinný a měla by účelně vynakládat prostředky. Měla by být schopná reagovat na změny a dokázat se poučit ze zkušenosti. Každý z těchto aspektů je důležitý a žádný z nich nesmí být soustavně opomíjen. Mezi jednotlivými typy očekávání, resp. nástroji k jejich naplnění, však existuje napětí. Naplňování různých očekávání spojených s veřejnou správou je proto nutné vyvažovat v závislosti na aktuální situaci a poslání konkrétní instituce.

Veřejné politiky – ať na úrovni evropské, národní, krajské, nebo obecní – by se měly doplňovat a ve svých pozitivních účincích posilovat. Řada problémů je navíc průřezová, dobré řešení si žádá aktivitu ve více oblastech a na více rovinách současně.

Za tím účelem Česká republika posílí jak koordinaci v rámci jednotlivých úřadů veřejné správy, tak mezi nimi. Podmínkou je dostatečné institucionální zázemí a intenzivnější komunikace. Zužitkovat přitom můžeme již existující síť strategických útvarů při různých úřadech, budou-li mít tyto útvary dostatečnou kapacitu. K výměně informací a pochopení pro potřeby v jiných oblastech mohou pomoci také nejrůznější stáže. Současně bude posílen důraz na systematický odhad dopadů plánovaných rozhodnutí (např. RIA) a na jejich zpětné vyhodnocování (např. ex-post RIA), které může významně napomoci v dalších rozhodnutích, o nových veřejných politikách, nebo o úpravě těch stávajících.

Větší důraz na soudržnost veřejných politik, zvláště na odhad dopadů na jiné oblasti a dopadů dlouhodobých, by měly ve svém jednání klást i zákonodárné sbory (např. legislativní návrhy poslanců, senátorů a krajů by mohly využívat nástroje k vyhodnocování dopadu alespoň v takové míře jako návrhy vládní).

Soudržnost veřejných politik rovněž není jenom výsledkem procesu, kterým politiky vznikají, nýbrž i výsledkem procesu, kterým se provádějí a kterým se řeší sporné otázky. Zde má vedle veřejné správy klíčovou roli kvalitní, dostupné a rychlé soudnictví, jež ve svých rozhodnutích nesmí vykazovat výrazné regionální odchylky.

Při poskytování veřejných služeb nestačí, aby veřejná správa „dělala věci správně“. Je třeba, aby současně „dělala správné věci“. Musíme se orientovat k účelu, kterým jsou životy a potřeby obyvatel České republiky, nikoli vnitřní potřeby veřejné správy. Podoba konkrétní veřejné služby bude proto připravována přímo s těmi, jichž se má týkat, a veřejná správa se bude také zpětně příjemců ptát, zda jim služba pomohla. Inspiraci můžeme čerpat i ze zahraničních zkušeností, samozřejmě bez mechanického přejímání cizích řešení.

Obojímu může významně napomoci testování nových řešení na menších vzorcích (pilotáže), při jejich důsledném vyhodnocování a úpravě postupu na jejich základě.

Systém vládnutí bude odolný. V užším smyslu to znamená, že bude schopný vyrovnávat se s náhlou změnou, šokem, krizí. V České republice bude proto nadále rozvíjen systém předvídání krizových situací a přípravy reakce na ně, ať již jsou to krizové situace původu přírodního, nebo lidského.

Odolnost uspořádání však znamená také schopnost připravit se na dlouhodobé změny, nebo schopnost přizpůsobit se jim. Jinak řečeno, schopnost inovací v tvorbě a provádění veřejných politik obecně. Do roku 2030 Česká republika vytvoří takové podmínky, aby inovace probíhaly systematicky a správně plnily svůj účel. Pro to je nutné zajistit určitou míru autonomie pro nižší úrovně veřejné správy, určitý typ znalostí a dovedností a dostatečnou informační a datovou základnu.

Vzhledem k individualizaci potřeb roste důležitost nižších úrovní veřejné správy (ať již státní správy či samosprávy), na kterých je většina služeb poskytována a kde je také bezprostřední zkušenost s jejich účinky. Nižší úrovně mají v řadě případů nejlepší předpoklady k inovacím. Česko bude proto dále rozvíjet princip subsidiarity, tedy rozhodování a zároveň zodpovědnosti na nejnižší úrovni, na níž je řešení dlouhodobě efektivní z hlediska občanů.

Žádné řešení však samozřejmě není věcí pouze jedné úrovně vládnutí. Doplněním autonomie nižších úrovní a jejich možnosti inovovat proto musí být metodická podpora, poskytovaná z centra a systém důsledného vyhodnocování, který mj. zajistí soudržnost politik napříč Českou republikou.

Zvláštní pozornost věnuje Česká republika budování odborného zázemí tvorby a provádění veřejných politik. Intenzivnější bude propojení veřejné správy s odbornými pracovišti, např. vysokými školami, či Akademií věd ČR a veřejnými výzkumnými institucemi (v. v. i.). Státní systém podpory výzkumu a vývoje bude k této spolupráci vytvářet podmínky a bude ji povzbuzovat. Potřebné znalosti a dovednosti budou rovněž proudit systémem interního vzdělávání ve veřejné správě.

Konečně, k dobré tvorbě a provádění veřejných politik jsou nezbytná kvalitní data a informace. Data a informace se proto budou získávat systematičtěji a ze širšího okruhu zdrojů. Usnadní se jejich oběh uvnitř veřejné správy i jejich sdílení navenek, směrem k občanům.

OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: 

Cíl 23.1 efektivní vzdělávací systém pro veřejnou správu

  • Ucelený vzdělávací program pro dobrou tvorbu politik.

Doporučení: zjistit nejdříve, jak to s celým systémem vzděláváním zaměstnanců veřejné správy/úředníků reálně je

Cíl 24.1 organizační předpoklady pro soudržnost politik

  • Vytvoření stabilní sítě strategicko-analytických útvarů ministerstev.
  • Zajistit vnitřní přestavbu veřejné správy, aby se více orientovala na výsledek z hlediska občanů a dělala to efektivněji.

Doporučení: k principům dobré strategické práce a způsobům řízení kvality v organizacích

Cíl 24.2 tvorba a využití strategií

  • Stanovení toho, jak má vypadat strategická práce ve veřejné správě, zejména po r. 2020.

Doporučení: ke způsobu tvorby, podobě a využití strategických dokumentů.

Cíl 24.3 lepší odhad dopadů našich rozhodnutí

  • RIA (odhad dopadů regulace) jako hlavní   mechanismus odhadu dopadů u vytvářených politik   vč. dopadů dlouhodobých; dostatek schopných lidí k   tomuto účelu a prostor pro jejich práci.
  • Rozvinutí odhadu dopadů politik na rovnost žen a   mužů (v souladu s bojem proti nerovnosti).
  • Aktualizace metodiky odhadu dopadu politik na zdraví lidí (v souladu s důrazem na prevenci).

Doporučení: k lepšímu odhadu dopadů u poslaneckých návrhů a strategií.

Cíl 24.4 politiky je třeba průběžně vyhodnocovat a podle zjištěných výsledků je upravovat

  • Rozšíření povinnosti vyhodnocovat prováděné politiky.
  • Hodnocení politik průběžně sledovat, srovnávat použité postupy a výsledky.

Doporučení: hodnotit dopady politik na celou oblast jako celek, nezaměřovat se jen na účinky jednotlivých zákonů

Cíl 25.1 lepší oběh dat a informací uvnitř veřejné správy

  • Zajištění provozu databáze, která slučuje všechny podstatné informace o životním cyklu strategických dokumentů, od jejích vzniku, přes naplňování až po výsledky.
  • Sdílení získaných dat uvnitř veřejné správy. tak aby data byla kombinována, doplňována a dávána veřejně k dispozici.

Doporučení ke sběru dat veřejnou správou: sbírat především ta data, která umožní posuzovat výsledky politik (tzn. ne počty napsaných dokumentů, ale jejich vliv)

Cíl 25.3 výměna zkušeností české veřejné správy se zahraničním

Doporučení krátkodobých stáží uvnitř veřejné správy („vyzkoušejte si, co to je, když musíte pracovat se svými výstupy“); učme se tam, kde to již funguje. A berme je vážně.

Cíl 26.1 jak upravit systém veřejné správy, aby usnadňoval svá vlastní vylepšení

  •  databáze dobré praxe, inspirativní příklady inovativních postupů.

Doporučení: experimentální testování řešení na menších vzorcích; zajistit pro to zdroje v rozpočtech ministerstev.

Cíl 26.2 pilotovat a obecně testovat politiky před tím, než se spustí

  • Než dojde ke spuštění politik ve velkém, můžeme si je zkusit v malém a odladit nežádoucí účinky nových opatření. 

Doporučení: testujme všechny důležité politiky než je spustíme naplno.

Cíl 27.2 veřejná správa poskytuje takové služby, které občané potřebuji a to co nejpřívětivěji 

  • Elektronizace veřejné správy; Portál občana.
  • Snižování administrativní zátěže (1. podnikatelů, 2.  občanů, 3. samotné veřejné správy).
  • Zajistit elektronizaci justice – odstraňování bariér v přístupu k právu (náklady, vzdálenost, znalost svých práv, ochrana před tlakem okolí apod.).

Doporučení: k výzkumu právních potřeb – co sami občané cítí jako problém. Zajistit řešení ohledně určitých potřeb občanů, které justice vůbec nebere v potaz nebo ji nedostatečně komunikuje (např. bezplatné právní poradenství)?

 

Cíl: Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování.

  1. Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů.
  2. Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější.
  3. Bude rozvinut systém výměny zkušeností mezi vyššími a nižšími úrovněmi veřejné správy, mezi různými sektory vládnutí a mezi českou veřejnou správou a veřejnými správami v zahraničí.

Cíl: Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních.

  1. Rozvine se systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik.
  2. Pilotáže se stanou součástí tvorby veřejných politik všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné.
  3. Deliberace veřejných politik budou pravidlem všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné.

Cíl: Zvýšila se kvalita vládnutí z hlediska příjemců veřejných politik.

  1. Rozvine se systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik.
  2. Rozvinou se postupy zvyšující z hlediska občanů a občanek inkluzivitu vládnutí.
  3. Rozvinou se postupy zvyšující efektivitu veřejné správy z hlediska občanů/občanek a podnikatelů/podnikatelek a firem