Aktuální stav životního prostředí a environmentální politické trendy v České republice přiblížil ministr životního prostředí Richard Brabec. Jako pozitivní vyhodnotil snižování spotřeby vody a množství vyprodukovaného odpadu. Naopak, našim největším problémem je kvalita ovzduší. Mimo to stále pokračují velké zábory půdy, nedaří se nám výrazně snížit energetickou náročnost a nemalou pozornost vyžaduje i kvalita pitné vody.
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR, společně s Ministerstvem životního prostředí a Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), zorganizovaly 9. června 2015 mezinárodní odborný seminář pod názvem Stav a výhled životního prostředí v ČR a v Evropské unii.
Motivační pobídky pro domácí vytápění
Podle poslední Zprávy o životním prostředí v ČR (z roku 2013) kvalita ovzduší v ČR stále není uspokojivá a nezlepšuje se. Mimo největšího – průmyslového znečištění přispívá ke zhoršování kvality ovzduší také doprava a emise z lokálních topenišť. „Na MŽP pracujeme na řadě konkrétních opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Připravujeme programy pro jednotlivé zóny a aglomerace, které začnou schvalovat kraje a obce už během roku 2015. V rámci těchto programů budou v krajích, městech a obcích navržena konkrétní opatření,” sdělil ve svém zahajovacím projevu ministr Richard Brabec.
Vyšší poplatky za stará auta
Ministerstvo životního prostředí připravuje také opatření v dopravě. Jde o změnu registračních poplatků ojetin, ale i motivační pobídky pro rozvoj elektromobility a alternativních pohonů v ČR. V rámci řešení otázky lokálních topenišť připravilo pro občany možnost čerpání evropských dotací na výměnu domácích kotlů, a to už v letošním roce. Z ministerstva je možné získat příspěvek až do výše 85 %. Další zdroje na pokrytí celkových výdajů na nový kotel může poskytnout kraj, město či obec.
Za produkci třech čtvrtin škodlivých emisí na zeměkouli může asi padesát velkých světových firem. Ale ani v naší malé zemi není situace ohledně produkce emisí uhlíku uspokojivá. Vláda vidí řešení v tzv. energetickém mixu, což znamená, že ČR bude i nadále využívat pevná paliva a jadernou energetiku, přičemž však bude významně podporovat růst podílu obnovitelných zdrojů. Vychází se ze zhodnocení stávajících možností, které radikální německou cestu ústupu od jaderné energetiky, či naplnění optimistických evropských unijních scénářů nedovolují zejména z ekonomických důvodů.
Ani ve vyspělých ekonomikách nejde vše jako po másle
Stav životního prostředí v Evropě přiblížil ředitel Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Hans Bruyninckx. Za největší pozitiva považuje celkové zlepšování životního prostředí, kvality života, zavádění inovací a vytváření pracovních míst. Odstranění přetrvávajících a narůstajících problémů v oblasti životního prostředí si podle EEA vyžaduje zásadní změny v systémech výroby a spotřeby, které tyto problémy vyvolávají.
„Z naší analýzy vyplývá, že evropské politiky si v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. Vyplývá z ní však také, že nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. I když život v mezích naší planety je velice náročný úkol, přináší jeho splnění obrovské výhody. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost,“ komentoval závěry zprávy SOER ředitel Bruyninckx.
Prachové částice v Evropě stále zabíjejí
K přetrvávajícím problémům ve státech EU patří kvalita vod, zejména podíl dusičnanů v řekách, dále využívání půdy i ochrana její funkce, vliv změny klimatu a jeho dopady na ekosystémy. Dlouhodobým problémem je i kvalita ovzduší. Zpráva EEA uvádí, že vlivem prachových částic PM2,5 došlo v roce 2011 v Evropě zhruba k 430 000 předčasných úmrtí. Z odhadů Státního zdravotního ústavu ČR vyplývá, že v roce 2012 se v ČR expozice suspendovaným částicím PM10 podílela na 5 500 předčasných úmrtích.
„Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050,“ zdůraznil Bruyninckx.
Evropská města trpí hlukem a špatným ovzduším
Vystavení hlukové zátěži se každoročně podepisuje nejméně na 10 000 případech předčasných úmrtí Evropanů se srdečními chorobami. Hlavním původcem hluku i zhoršené kvality ovzduší ve městech je automobilová doprava. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (2006) znečištění ovzduší významně přispívá k výskytu rakoviny plic, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění.
Neustále rostoucí doprava je jediným odvětvím v EU, u kterého se od roku 1990 emise stále zvyšují. V ČR byl před dvěma lety imisní limit překročen na 17,4 % plochy území našeho státu, nadlimitní koncentraci benzo (a)pyrenu bylo vystaveno 54,5 % obyvatel. Snaha o snížení zátěží z dopravy je často anulována rostoucí poptávkou, proto kromě ekologických technologických řešení bude třeba změnit i chování účastníků dopravy.
Rozmach ekologického zemědělství
Velké rozdíly mezi evropskými zeměmi jsou ve využívání zemědělských ploch na ekologické zemědělství. V roce 2012 bylo ekologicky obhospodařovaných jen 6 % evropských zemědělských ploch. Zasloužilo se o to zejména Rakousko (18,6 %), Švédsko (15,8 %) a Estonsko (14,9 %). ČR dosahuje podíl 13,1 %. Na spodních příčkách žebříčku stojí Malta, Bulharsko či Makedonie (0,3–0,9 %).
V roce 1990 existovaly v ČR pouze tři ekofarmy, dnes jejich počet převyšuje čtyři tisíce. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na zemědělském půdním fondu v ČR se zvýšil na 11,7 %. Hlavním impulsem rozvoje se stala státní i evropská finanční podpora poskytovaná tomuto odvětví již před vstupem ČR do EU i její následné navýšení po přistoupení.
Boj o kvalitu ovzduší v Moravskoslezském a Ústeckém kraji
Marek Bruštík z odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Moravskoslezského kraje a Monika Zeman z Ústeckého kraje referovali o realizovaných i plánovaných opatřeních na zvýšení kvality ovzduší v jejich krajích. Ty se potýkají s nejvíc znečistěným ovzduším v ČR. Podle Bruštíka zlepšení stavu ze strany průmyslových znečišťovatelů není možné bez stanovení emisních limitů. Kraj řeší problematiku ovzduší postupnými kroky, například zavedením elektromobility do městského vozového parku, motivací lidí ohledně lokálních topenišť apod.
Ústecký kraj je oblastí s nejpoškozenějšími složkami životního prostředí díky uhelným elektrárnám, teplárnám, papírnám nebo chemické a hutní výrobě. Přesto, že hojně využívá různé dotace na zlepšení a otevírá prostor environmentálním technologiím, výsledky stále nejsou dostatečně uspokojivé. Prof. Radim Šrám, náš špičkový expert na problematiku ovzduší, zhodnotil moravskoslezský přístup jako konstruktivní, zatímco ústecký považuje za nedostatečný. Největším nebezpečím jsou podle něho jemné prachové částice, tzv. polétavý prach, který váže člověku nebezpečné karcinogeny.
Senátorka Jitka Seitlová ve své poznámce k problémům ovzduší na Ostravsku uvedla dopis od asociace českých ocelářů, kteří považují ekologická opatření za omezování své konkurenceschopnosti. Protože na polské straně platí benevolentnější limity pro znečištění ovzduší než u nás. Citelně chybí mezinárodní evropský projekt, který by tyto problémy pomohl vyřešit.
Environmentální legislativa EU na hranici českých možností?
Libor Dvořák, ředitel legislativního odboru MŽP, komentoval požadavky ocelářů. Podle něj se konkurenceschopnost podniků se v konečném důsledku odrazí na výdajích spotřebitele. Dodržováním pravidel evropské environmentální legislativy se ČR nachází na hranici technických možností. Strategii „energetického mixu“ považuje za nejlepší možné řešení, protože v Česku nemáme k dispozici velké řeky a plochy na větrné elektrárny. Vláda též nechce z důvodu bezpečnosti zvyšovat naši závislost na dodávkách zemního plynu z nestabilních zemí.
Je potěšitelné, že při tvorbě nové energetické koncepce naše vláda zohlednila i hrozbu energetické chudoby, která velmi lehce může postihnout sociálně zranitelné skupiny obyvatel. Při vysokých cenách energie hrozí, že odběratelé nebudou schopni platit za energie. Senátní seminář Stav a výhled ŽP v ČR a EU při svém širokém tematickém záběru významně potvrdil provázanost ekologického, ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje, jako i odhodlání otevřít širší prostor environmentálním technologiím a inovacím, tak, aby se zlepšovala kvalita života všech obyvatel.
-bb-