Mezinárodní energetická agentura IEA vydala na konci roku studii, ve které se podrobně zaobírá hodnocením stavu energetiky v České republice.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) pravidelně vydává revize energetického trhu v jednotlivých zemích. Na konci roku 2016 vydala studii „Energetická politika v zemích IEA – Česká republika 2016“. V první kapitole 190 stránkové zprávy IEA uvádí čtyři klíčová doporučení pro českou vládu.

Za prvé: stanovení velmi jasných prováděcích postupů ohledně všech budoucích změn národních akčních plánů (dále NAP) na podporu energetické politiky státu. Ty by měly formulovat, co se přesně očekává od všech zúčastněných stran v tomto odvětví i od budoucích investorů. Za druhé: Implementace energetické politiky státu, NAP a dalších podpůrných politik musí být finančně adekvátní. Proto je potřeba zabezpečit dostatek lidských i kapitálových zdrojů. Za třetí: vláda by měla prozkoumat možnosti zavedení uhlíkové daně pro ekonomické sektory v obchodování s emisemi i mimo systém Evropské unie. Posledním klíčovým doporučením je vypracovat a zveřejnit návrhy na opětovné zavedení podpůrných mechanismů pro elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Celkové hodnocení české energetiky vyznívá spíš pozitivně, ať už je to schválení Státní energetické koncepce, nebo zajištění bezpečnosti zásobování zemním plynem. Na druhé straně, za překážku na cestě k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku považuje IEA prolomení limitů těžby na dole Bílina a hlavně plošné zrušení podpůrných schémat pro obnovitelné zdroje v posledních třech letech, která by však měla být co nejdříve obnovená.

Emise u nás klesají, ale stále jsme pod průměrem EU

Přestože emise skleníkových plynů v České republice klesají od roku 2000, v přepočtu na osobu a v případě uhlíkové náročnosti ekonomiky jsou hodnoty ve srovnání s průměrem evropských členských zemí OECD stále vysoké. IEA předpokládá, že Česká republika nebude mít žádné potíže při plnění svých emisních cílů do roku 2020. Aktuálně u nás probíhá proces modernizace uhelných elektráren v souladu s právními předpisy EU, včetně investic na denitrifikaci, odsíření a další technické úpravy, vedoucí ke snížení emisí.

Česká republika se ale potýká také se znečištěním ovzduší z místních zdrojů, zejména z domácích topných systémů a kvalita ovzduší v některých regionech a městech zůstává neuspokojivá. Hlavním zdrojem lokálního znečištění ovzduší je vytápění domácností a tyto emise je téměř nemožné regulovat. Klíčovými faktory jsou zastaralost a nízká účinnost spalování v topeništích a v menší míře i chování spotřebitelů. Vláda ČR s podporou Evropské unie nabídla finanční podporu a dotační pobídky pro výměnu starých kotlů v domácnostech za čistší a účinnější. Jde o to, aby i méně majetní majitelé domů mohli přejít od uhlí na čistší řešení, jako je zemní plyn, biomasa nebo dálkové vytápění.

Také na úrovni legislativních řešení si Česko vede dobře, říká studie IEA. V říjnu 2015 byla přijata  Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán na její implementaci je ve fázi dokončování. IEA uvádí také český Národní akční plán pro chytré sítě, kde by se nemělo zapomínat také na budování odolnosti vůči změně klimatu.

Energetickou účinnost zvyšovat ve všech rezortech

Česká republika realizovala řadu programů v oblasti energetické účinnosti. Postupně se nahrazují nehospodárné tepelné spotřebiče a zařízení (např. kondenzační kotle a tepelná čerpadla) novými, s mnohem vyšší účinností. IEA vládě doporučuje posílit koordinaci mezi ministerstvy v oblasti energetické účinnosti, ať už ve fázi plánování, realizace či vyhodnocování. Pobízí k budování kapacit v soukromém a místním bankovním sektoru pro další investice do oblasti energetické účinnosti a pobídkové programy pro všechna odvětví i spotřebitele.

Nedílnou součástí akčních plánů energetické účinnosti by měl být stavební a dopravní rezort. V oblasti stavebnictví bychom měli více využívat energetické služby se zárukou snížení spotřeby energie (EPC), které se projeví v úsporách provozních nákladů. Pro oblast elektrických zařízení a vybavení IEA doporučuje nastavení vyššího výkonného standardu „MEPS“ (European Minimum Energy Performance Standard), především pro tepelné spotřebiče na tuhá paliva. Zároveň by se však mělo zvažovat o postupném vyřazování těchto zařízení. Dodavatelé energií by měli umožnit odběratelům dosažení větších úspor, aby paralelně s dalšími opatřeními dosáhli plánovaných cílů energetické účinnosti do roku 2020.

Odběratelé elektřiny jsou omezeni zbytečnou byrokracií

Státní podnik ČEZ pokrývá 60 % výrobní kapacity elektrické energie. Pozitivum je, že spotřebitel si na maloobchodním trhu může vybrat z velkého počtu dodavatelů. Přesto zhruba 80 % odběratelů v České republice čerpá elektřinu od tří největších prodejců. IEA kritizuje dobu trvání smluv o dodávkách koncovým uživatelům, těžkopádné smluvní ujednání při změně dodavatele apod. Podle směrnice EU by například převod na jiného zákazníka neměl trvat déle než 15 pracovních dnů. U nás samotný proces sice trvá 10 dní, ale až po třech měsících výpovědní lhůty.

IEA doporučuje České republice zlepšit flexibilitu trhu s elektřinou, a to u nabídky i poptávky. Vláda by měla sledovat vhodnost primárního energetického mixu v zásobování elektrickou energií a postavení země jako čistého vývozce elektřiny z aspektu ekonomických dopadů, bezpečnosti dodávek, potenciálních přenosových omezení a pružnějších výrobních kapacit se zvyšujícím se podílem OZE.

Vysoká úroveň českého jaderného výzkumu

Pro snižování emisí skleníkových plynů, tuhých znečišťujících látek a zvyšování bezpečnosti dodávek podporuje česká vláda modernizaci a výstavbu dalších jaderných reaktorů. Společnost ČEZ plánuje nové jaderné bloky v Temelíně i Dukovanech. Cílem rozvoje jaderných zařízení je zabezpečit zemi energetickou soběstačnost i v budoucnosti, kdy se počítá s vyřazováním tepelných elektráren na konci jejich životnosti. Zpráva se dotýká také ukládání radioaktivních odpadů, které stále naráží na silný odpor veřejnosti v dotčených lokalitách. Zde IEA doporučuje zvyšovat vládní pobídky.

Jediný uranový důl, který je na našem území v provozu, je Dolní Rožínka. V těžbě a zpracování uranové rudy se tady bude pokračovat tak dlouho, pokud to bude ekonomicky proveditelné. Sanační programy pro dekontaminaci znečištěných podzemních vod se dnes dotýkají 19 uzavřených těžebních lokalit a budou pokračovat až do roku 2040. Zpráva se pochvalně vyjadřuje k vysoké úrovni výzkumu a vývoje v oblasti technologií jaderného štěpení, včetně 3. a 4. generace reaktorů, který probíhá v Ústavu jaderného výzkumu. Pozitivně hodnotí zapojení českých vědců do důležitých mezinárodních programů.

Uhlí je bezpečné, levné, tradiční. Otázkou je snižování jeho emisí

Páteří českého energetického systému zůstává vedle jaderné energie uhlí. Jde o levnou surovinu, které je dostatek a může zajistit energii pro příští desetiletí. Na druhé straně je spalování uhlí největším zdrojem emisí skleníkových plynů a také má negativní vliv na kvalitu ovzduší. Uhelné elektrárny se podílejí na 52 % výroby elektřiny, a na 65 % emisí skleníkových plynů ČR. Státní energetická koncepce předpokládá dlouhodobý přechod od uhelné energie k nízkouhlíkovým technologiím. Vláda realizovala řadu významných investic do nových technologií. Komplexní obnovou prošla například elektrárna Tušimice II a Prunéřov II, které mohou pracovat v příštích desetiletích s mnohem vyšší účinností a nižšími emisemi, stejně jako modernizovaná elektrárna v Ledvicích.

Investice do nových technologií vedle plánovaného uzavření starých neefektivních provozů pomáhají zajistit dlouhodobou budoucnost tohoto odvětví. Ohledně rozhodnutí o rozšíření těžebních limitů na dole Bílina IEA doporučuje, aby vláda zveřejňovala jasné odůvodnění svého rozhodnutí o rozšíření těžebních limitů.

Významným rysem používání uhlí je velký podíl uhlí, které spotřebují domácnosti, což představuje téměř 20 % jeho konečné spotřeby. Uhlí zajišťuje levné vytápění pro velký počet rodinných domků. Na rozdíl od využívání uhlí v energetice, pro jeho využívání v domácnostech neexistují žádné přímé ekologické předpisy. Vláda nabídla finanční pobídky pro výměnu starých kotlů za účinnější kotle. Tyto pobídky by měly být podle IEA revidovány tak, aby zajistily i méně majetným podporu nutnou k přechodu od uhlí k čistějším zdrojům.

Český trh se zemním plynem je mezi pěti nejvíc konkurenceschopnými na světě

Ke zlepšení bezpečnosti dodávek zemního plynu vybudovala Česká republika řadu nových propojovacích potrubí s kapacitou reverzního toku. Před třemi lety byl spuštěn do provozu vysokotlaký plynovod Gazela, který umožňuje odebírat plyn z plynovodu Nord Stream, v září 2011 bylo dokončeno propojení českých a polských plynárenských přepravních soustav. Bezpečnost dodávek je podle IEA vysoká, možnosti využití propojených zařízení jsou variabilní. Zpráva předpokládá, že zemní plyn se může stát důležitým zdrojem pro energetiku, pokud se sníží spotřeba uhlí a zesílila by nejistota ohledně využívání jaderné energie. S nárůstem variabilních obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaiky, je plyn vhodný i jako přechodný topný zdroj, protože neznečišťuje ovzduší.

ČR má zavedený účinný velkoobchodní trh se zemním plynem. V roce 2015 obchodovalo se zemním plynem asi 80 registrovaných subjektů. Obchodované objemy plynu na českém trhu v posledních letech výrazně vzrostly. Přes dominanci společnosti RWE Energie, která měla v roce 2014 na trhu největší podíl (35,6 % spotřebovaného plynu), je trh konkurenceschopný a zákazníci využívají možnosti změny dodavatele. Maloobchodní trh byl nezávisle porovnán se zeměmi EU a výsledek studie, zveřejněné v září 2015, zařadil Česko mezi pět nejvíce konkurenceschopných maloobchodních trhů se zemním plynem.

Motorovou naftu nahrazují alternativní paliva

Poptávka po ropě klesá od roku 2008, kdy dosáhla svého vrcholu po období stabilního ekonomického růstu. Nejvyšší poptávka po motorové naftě byla v období od roku 2000 do roku 2008, kdy se průměrné roční tempo růstu zvyšovalo o 2,9 %. V nejbližších letech IEA očekává pozvolný mírný pokles. Hlavním zdrojem je ropa z Ruska, která proudí do centrálního úložiště v Nelahozevsi. Na zásobování českého trhu se významně podílejí dvě ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech, které tvoří více než 90 % rafinační kapacity. Rafinerie Paramo se zaměřuje na zpracování ropy na rafinérské a asfaltové výrobky, mazací, motorové oleje apod. V případě narušení dodávek ropy existují určitá zádržná opatření, od tzv. měkkých (osvěta veřejnosti ohledně využívání paliva) až po tvrdší (omezení používání motorových vozidel, palivový přídělový systém apod.).

Elektromobilitou, která by měla postupně nahrazovat klasická motorová vozidla na benzín a naftu, se zaobírá Národní akční plán čisté mobility. Kromě elektrického pohonu nezapomíná ani na dopravní využití zemního plynu ve formě CNG (stlačený) a LNG (zkapalněný). Politiky, týkající se využívání biopaliv spadají do gesce Ministerstva zemědělství.

Měli bychom posílit i výzkum nejaderné energie

Česká republika se zapojila do IEA Technology Collaboration Programmes v oblasti snižování energetické účinnosti budov apod. Mimo to se podílí na 17 projektech v rámci rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Zpráva IEA upozorňuje, že účast českých odborníků v oblasti výzkumu nejaderné energie je poměrně slabá (ve srovnání s ostatními členskými státy EU). Naopak, v rámci evropského společenství pro atomovou energii Euratom se podílíme na 243 z 311 programů, což odráží vysokou kvalitu našeho jaderného energetického výzkumu a jaderné energetiky vůbec.

Komentáře domácích ekologických organizací

Ke zprávě IEA se vyjádřilo Hnutí DUHA a Sdružení pro záchranu prostředí Calla. DUHA považuje doporučení IEA za cestu k posílení energetické soběstačnosti a významný ekonomický impuls. Navrhuje „odstranit bariéry pro střešní fotovoltaické elektrárny a zavést rozumnou podporu pro obecní a občanské větrné turbíny“. Společně s Komorou OZE připravilo také návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, jehož cílem je zapojit do projektů OZE obce, farmáře, podnikatele i běžné občany. Uvádí, že větrné turbíny a střešní fotovoltaické elektrárny by mohly snížit emise skleníkových plynů o 11,5 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Jen větrné turbíny by zajistily 2 426 trvalých pracovních míst už v roce 2030 a 5 583 v roce 2050, pokud stát zavede rozumnou podporu. Nové pracovní příležitosti vzniknou především v regionech, kde se budou větrné elektrárny stavět.

Sdružení Calla připomíná využívání dostupných možností ve zvyšování energetické efektivity v průmyslu, stavebnictví a dopravě. „Peněženkám lidí by prospělo, kdyby zodpovědní politici věnovali víc pozornosti energetickým úsporám než prosazování zdrojů, kterými bychom pokrývali rostoucí spotřebu,” zdůrazňuje ve svém prohlášení.