Digitální ekonomika spolu s postupující digitalizací přináší obchodu i jednotlivým lidem obrovské výhody, má ale i své temné stránky. Tou nejsilnější je prohlubování rozdílu v příjmech mezi bohatými a chudými, které roste kvůli nerovnému přístupu k moderním technologiím. Upozorňuje na to aktuální studie Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Zpráva o informační ekonomice 2017 (Information Economy Report 2017: Digitalization, Trade and Development) ukazuje, že moderní komunikační technologie, online obchodování a nejrůznější digitální aplikace pomáhají růstu malých podniků a podnikatelů. Ti díky digitálním technologiím obchodují na světových trzích a také se jim otevírají nové cesty, jak vydělávat. Digitalizace krom jiného pomáhá budovat vlastní podniky ženám v rozvojových zemích. Na druhou stranu přístup k moderním technologiím a především internetu nemají  zdaleka všichni lidé na planetě. Výhody tedy přináší především bohatým a vzdělaným.

Nicméně celosvětově digitalizace v posledních desetiletích zaznamenal obrovský růst kvality a také drastický pokles ceny, jak u přístrojů, tak u softwaru a internetového připojení. Například průměrná cena za 1 gigabajt kapacity na pevném disku poklesla z více než 400 000 dolarů v roce 1980 na 0,02 dolaru v roce 2016.

Digitální ekonomika není všelék

Digitální ekonomika rychle postupuje především v zemích globálního Jihu. Na rozvojové země, vedené Čínou a Indií, připadá 90 % ze 750 milionů lidí, kteří se poprvé připojili na internet mez lety 2012 až 2015, vyplývá z dat Mezinárodní telekomunikační unie.

„Je vzrušující pozorovat, jak obrovsky se svět díky digitalizaci proměňuje. Je ale potřeba dodat, že internet není všelék,“ říká jeden z autorů zprávy Mukhisa Kituyi, generální tajemník UNCTAD. Podle něj je potřeba sledovat, zda jsou zisky z nových odvětví rozdělovány rovnoměrně. A to jak v mezinárodně, tak v rámci jednotlivých zemí.

Digitální ekonomika rychle postupuje v zemích globálního Jihu. Na rozvojové země, vedené Čínou a Indií, připadá 90 % ze 750 milionů lidí, kteří se poprvé připojili na internet mez lety 2012 až 2015, vyplývá z dat Mezinárodní telekomunikační unie.

Jenže to je pořád málo. Více než polovina světové populace totiž zůstává mimo internet. Navíc počet lidí s přístupem k internetu a jeho využívání neroste nijak závratným tempem. Například v tzv. nejméně rozvinutých zemích světa využíval v roce 2016 internet jeden člověk z šesti.

Digitální ekonomika

Nové technologie nejsou jen doménou rozvinutého světa

Vítěz bere vše

Digitalizace je také hlavní silou, která umožňuje šíření 3 D tisku, umělé inteligence a tzv. internetu věcí (propojení vestavěných zařízení s interentem), cloudových úložišť, využívání velkých objemů dat (big data) nebo automatických systémů. Nové technologie nejsou jen doménou rozvinutého světa. Například v Myanmaru zemědělci používají součástky pro rozprašovače vody nebo mechanické součástky na solární pumpy vyrobené na 3 D tiskárnách. V Tanzanii používají recyklované plastové lahve jako surový materiál pro tiskárny, na kterých vyrábějí umělé končetiny.

Díky digitalizaci také roste výkonnost ekonomiky, nicméně zejména pro ty, kteří jsou již bohatí a vzdělaní, říká zpráva o digitální ekonomice. Pro tzv. sdílenou ekonomiku je typický princip „vítěz bere vše“ kde síťová struktura přináší nejvíce zisku těm, kteří ji vybudují a stanovují pravidla.

Také čtyři v současnosti nejúspěšnější firmy podle tržní hodnoty jsou spojeny s digitální ekonomikou: Apple, Google (Alphabet), Microsoft a Amazon.

Obavy z příjmové nerovnosti

Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji jsou namístě obavy z růstu příjmové nerovnosti. V zemích OECD, kde se digitální ekonomika rozvíjí nejvíc, byl růst využívání výpočetní techniky spojen se zvětšující se mezerou v příjmech mezi chudými a bohatými.

Konference OSN o obchodu a rozvoji doporučuje pracovat kromě jiného i na vzdělávání pracovníků, kteří budou rozvíjet svoje schopnosti tvůrčího přístupu, ale také schopnosti se adaptovat, což bude do budoucna nezbytným předpokladem „práce se stroji“. Digitalizace a robotizace může připravit o práci nejen manuální pracovníky, ale i řadu pracovníků v administrativě.

„Všechny země budou muset přizpůsobit vzdělávání a výchovu tomu, aby odráželi požadavky nutné pro digitální ekonomiku,“ říká zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji.

Klíčová fakta ze Zprávy o informační ekonomice 2017

Co se daří:

  • V roce 2019 se očekává, že světovým internetem proteče 66krát více dat než v roce 2005
  • Výroba a služby spojené s výpočetní technikou se na celosvětovém HDP podílejí z 6,5 procent
  • V IT službách je zaměstnáno zhruba sto milionů lidí
  • Export IT služeb mezi lety 2010 až 2015 vzrostl o 40 procent
  • Dodávky 3 D tiskáren podle odhadů vzrostou z 450 000 kusů v roce 2016 na 6,7 milionu kusů v roce 2015, tedy na patnáctinásobek za tři roky

Co je potřeba zlepšit

  • S odhadovanými 16 procenty dospělé populace, která používá internet v nejméně rozvinutých zemích v roce 2016, je splnění Cíle udržitelného rozvoje o univerzálním přístupu k internetu pro všechny velmi daleko od splnění
  • Rychlé připojení 3G pokrývá 89 procent městských oblastí, ale jen 29 procent venkova. Tento rozdíl je ještě výraznější v nízkopříjmových zemích
  • Nerovnost mezi pohlavími ve využívání interentu je rozvojových zemích velmi výrazná
  • Využívání internetu k platbám nebo nákupům se v nejméně rozvinutých zemích týká zhruba dvou procent populace, zatímco v rozvinutých zemích je to více než polovina
  • Jen čtyři procenta z celosvětového počtu 3 D tiskáren jsou využívány v Africe a Jižní Americe
  • Méně než 40 procent afrických zemí má legislativu o ochraně dat, v Oceánii pouze jediná – Cookovy ostrovy