Ať už jde o bezohledný rybolov nebo kumulování biologicky nerozložitelného odpadu, světová moře se stala prostředím, které člověk stačil za dobu své průmyslové činnosti zásadně poškodit. Globálním cílem udržitelného rozvoje je ozdravení mořských ekosystémů a obnovení přírodní rovnováhy.

Světové oceány jsou kolébkou života a na jejich zdravém fungování závisí život na celé planetě. Pokrývají 71 % zemského povrchu, obsahují 97 % veškeré vody a z hlediska objemu vytvářejí 99 % životního prostoru pro 200 tisíc známých, a další stovky tisíc zatím neodhalených druhů.
Zastávají funkci regulátora teploty na naší planetě, protože zabraňují teplotním výkyvům – zachytávají asi 85 % slunečního světla i tepla. Fytoplankton v oceánech představuje továrnu na kyslík, v procese fotosyntézy zachytává z atmosféry uhlík, čím se výrazně zmírňuje skleníkový efekt. Podle údajů OSN oceány zachycují asi 30 % CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.

Moře není odpadkový koš

Desítky let drancování a zanedbávání moří a oceánů přineslo svou daň. K vodním plochám se přistupovalo jako k odpadkovému koši, který je pro všechny zdarma a úbytek jejich bohatství jen zvyšoval soupeření o zbylé zdroje. Přímořské země dlouhá léta financují komerční rybolov, který decimuje celé populace ryb pro potravinářský průmysl, bez ohledu na důsledky.

Ty však už nelze dál ignorovat. V únoru se v New Yorku setkal přípravný výbor, aby sestavil základní text globální výzvy, která bude na vůbec první konferenci OSN o oceánech zveřejněna. Obsahuje závazek, že na základě plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDG 14) by mělo být do roku 2030 chráněno alespoň 30 % oceánů a zbylých 70 % by se mělo využívat udržitelně.

Intenzita rybolovu převyšuje možnosti rybí reprodukce

O ozdravení oceánů by měli mít podle OSN zájem také podnikatelé a investoři. Oceán poskytuje nejvíc pracovních příležitostí na světě, jen samotný námořní rybolov zaměstnává více než 200 milionů lidí a práce související s mořskými a pobřežními zdroji přímo i nepřímo ovlivňuje živobytí více než tří miliard lidí.

Ryby a mořské plody slouží jako zdroj potravy pro 2,6 mld. obyvatel zeměkoule. Problém je, že celosvětově se intenzita rybolovu přiblížila reprodukční kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb. Tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu se odhaduje na 2,5 až 3 biliony USD za rok, co představuje 5 % celkového světového HDP.

Mikroplasty v lidském potravním řetězci

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zahájil kampaň Clean Seas za omezení spotřeby mikroplastů a plastů na jedno použití. Za mikroplasty se považují plastové částice, které jsou menší než jeden milimetr. Pocházejí z nejrůznějších průmyslových produktů, nejčastěji z kosmetiky, ale i oblečení. Sekundárně vznikají rozpadem plastového odpadu, zejména potravinových a jiných obalů v mořích a oceánech. Odhaduje se, že v mořích leží 270 tisíc tun rozpadávajícího se plastového odpadu, což tvoří asi 80 % ze všeho podmořského odpadu dohromady.
Podle tiskové zprávy UNEP se umělohmotný odpad usazuje na dně oceánů ve všech koutech světa. Najdeme jej na indonéských plážích, stejně tak jako na severním pólu, nebo v mořských plodech na svém vlastním jídelním stole. Mikroplasty se totiž čím dál víc nalézají v tělech mořských živočichů a ptáků. UNEP v kampani za čistá moře vyzývá země, organizace a firmy, aby přijaly opatření k odstranění mikroplastů z produktů osobní péče, zakázaly nebo daňově znevýhodnily jednorázové igelitové tašky a snížily využívání umělohmotných předmětů na jedno použití do roku 2022.

K iniciativě se již s dlouhodobými opatřeními připojilo deset zemí. Indonésie se zavázala, že sníží odpad ve své svých mořských vodách do roku 2025 o 70 %. Uruguay bude zdaňovat sáčky na jedno použití už koncem tohoto roku. Kostarika přijme opatření prostřednictvím lepšího nakládání s odpady a ekologického vzdělávání. Americká nadnárodní technologická společnost Dell Computers bude používat na svoje produktové obaly recyklované plasty z oceánů.

Drobných umělohmotných částeček je v mořích víc než hvězd v naší galaxii

Obrovský rozsah tohoto problému ilustruje skutečnost, že více než 51 bilionů mikroplastů, které obsahuje odpad v mořích a oceánech, představuje číslo 500krát vyšší než je počet hvězd v naší galaxii. Každý rok končí v oceánech více než osm miliónů metrických tun plastů, které pustoší mořský život, rybolov i cestovní ruch. Odhaduje se, že do roku 2050, bude v oceánech víc plastů než ryb, samozřejmě, pokud nebudou včas zastaveny současné trendy.

Mezi opatřeními, která by měla zastavit rostoucí příliv mořského znečištění, je snížení používání plastů na jedno použití, jako jsou jednorázové nákupní tašky a PET lahve, spotřebitelský výběr produktů bez mikročástic, plastových obalů, zákaz mikročástic v kosmetice apod.
Využívání mořských zdrojů má svoje limity

Péče o oceány je součástí Programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Zvrátit stávající devastaci a nastolit proces ozdravení, aby moře a oceány dál sloužily k prospěchu lidí, planety a k obecné prosperitě – to je podle OSN globální úkol, který závisí na angažovanosti každého člověka.

K letošnímu Světovému dni oceánů připravuje OSN ve svém newyorském sídle konferenci na nejvyšší úrovni. Jejím hlavním cílem je podpořit realizaci udržitelného rozvoje podle Cíle udržitelného rozvoje (SDG) číslo 14 – zachovat a udržitelným způsobem využívat oceány, moře a mořské zdroje.

Hlavními nástroji jsou omezení rostoucího znečišťování, potlačení nezákonného rybolovu, snižování okyselování mořských vod, ochrana biotopů, ohrožených druhů nebo podpora biodiverzity. Konference OSN o oceánech je plánovaná na dny 5. – 9. června 2017 a jejími hlavními hostiteli jsou vlády Fidži a Švédska.

Další opatření se očekává na Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA 3), které se bude konat v keňském hlavním městě Nairobi v prosinci 2017.