Dosažení rovného přístupu a cenově dostupná pitná voda pro všechny lidi do roku 2030, to je globální cíl, který se týká nejzákladnější podmínky lidského života.

Pouze 15 % světové populace si může dovolit užívat vody bez omezení. V průběhu následujících 15 let by měla být ve všech koutek světa vybudovaná také adekvátní kanalizace a každý člověk této planety by měl mít přístup k hygieně. Konečně by se mělo zastavit znečišťování vod vypouštěním nebezpečných chemických látek a vysypáváním nejrůznějších odpadů. OSN chce snížit podíl znečištěných odpadních vod na polovinu a posílit jejich recyklaci.

Pitná voda

Pitná voda a její dostupnost je jednou z klíčových problematik trvalé udržitelnosti životního prostředí. Lidé nemohou spotřebovávat více zdrojů, než dokáže planeta poskytovat. Posílení efektivity využívání vody se týká všech odvětví lidské činnosti. Udržitelný odběr sladké vody by mělo podpořit integrované řízení vodních zdrojů na všech úrovních. Ochrana a obnova vodních ekosystémů by měla být všude samozřejmostí. OSN podporuje rozšíření mezinárodní spolupráce při budování zařízení v rozvojových zemích, jako jsou například technologie na odsolování vody, čištění a recyklaci odpadních vod. Roste význam malých i velkých vodních elektráren, které jsou velmi efektivním zdrojem obnovitelné energie. V roce 2011 vodní elektrárny generovaly 16 % celosvětové produkce elektřiny.

Lidé znečišťují vodu rychleji, než příroda stihne recyklovat

Pitná voda představuje méně než 3 % světových zásob vody. Z toho je až 2,5 % uloženo v arktickém a antarktickém ledu. Pro fungování všech ekosystémů tak je pouze 0,5 % zásob sladké vody. Díky opatřením OSN má dnes přístup k bezpečné pitné vodě 90 % světové populace (oproti 75 % z roku 1990). Problémem však je neustálý populační růst a s ním spojené zvyšování spotřeby vody. V roce 2050 by mělo být na světě již 9,6 mld. lidí (tj. o 2,3 mld. víc). Nadměrná spotřeba vody vede ke globálnímu deficitu vodních zdrojů. Lidé totiž znečišťují vodu rychleji, než ji příroda stihne recyklovat.

Spotřeba vody se za posledních sto let zvýšila šestinásobně. Na jednoho Evropana připadne 150–200 litrů vody denně, na obyvatele USA a Austrálie dokonce o 100 litrů víc. Vodní krize se neomezí jen na chudé rozvojové státy. Ekonomická prosperita vyrostla na využívání přírodních zdrojů. Lidská aktivita zasáhla do sladkovodních ekosystémů, ohrozila podzemní vodu. Od kácení lesů, urbanizaci, až po výstavbu přehrad, průmyslové znečištění životního prostředí, chemizovanou zemědělskou výrobu, těžařství, likvidaci mokřadních ekosystémů a další neuvážené zásahy do krajiny.

Pocítili jsme začátek vodní krize

České domácnosti s vodou šetří. Spotřeba vody u nás klesá, ale výdaje domácností se zvyšují. Paradoxně největší náklady vyžaduje údržba infrastruktury (stočné). K zamyšlení nad kvalitou těchto služeb nás nutí událost z letošního května, kdy na Praze 6 onemocnělo 4 144 lidí kvůli průsaku odpadní vody do vodovodního potrubí. Nebo infekční znečištění vody v srpnu v Novém Boru, na které onemocněly stovky lidí.

Velký problém našemu hospodaření s vodou přináší srážkový deficit, obzvlášť v kombinaci s neobvykle dlouhým tropickým počasím, jako v letošním roce. Varovné prognózy, že globální oteplování zapříčiní pokles hladiny podzemních vod a snížení kvality zdrojů pitné vody, získávají čím dál větší respekt. Za první pololetí 2015 u nás napršelo jen 50–75 % běžného množství srážkové vody. Meteorologové rozlišují tři stupně sucha a nás letos postihly všechny tři – sucho klimatické (nedostatek srážek), půdní (nedostatek vláhy pro rostliny) a hydrologické (pokles průtoků řek a podzemních vod). Vysychání řek a kritický stav podzemních vod donutil některé obce na severu Čech vyhlásit zákaz napouštění bazénů a zalévání zahrad z veřejných vodovodů.

Změny klimatu působí sucho

Dlouhotrvající sucho zapříčinilo také nebývalé množství požárů – ve dvou letních měsících dosáhly historického počtu 5884 a vzaly život 27 lidem. Hasiči vyjížděli v průměru k 51 požárům denně, přesto lehly popelem stovky hektarů lesů, polí a luk. Všechna tato fakta vypovídají, že na sucho a ochranu vodních zdrojů, zapříčiněných nastupující klimatickou změnou, se musíme připravit mnohem lépe. Týká se to nejen technického zabezpečení, ale i organizace celé společnosti.

Ekologové doporučují budování poldrů, obnovování přirozených funkcí řek a mokřadů. V záloze jsou technologie využívání recyklované odpadní vody. Jde hlavně o nahrazení pitné vody tzv. šedou vodou (např. použitá voda z koupelny) při splachování toalety, zalévání zahrady, mytí auta apod. Pokud se nic nezmění, zásoby podzemních vod v ČR klesnou pod kritickou hranici již během pár desetiletí. Nezůstává nám jiná možnost, než akceptovat limity, které určuje naše planeta a při nakládání s vodou se chovat rozumněji.