V posledních týdnech se zdá, že nejohroženější komoditou v Česku je voda. Kvůli horku a suchu ji totiž rychle ubývá. Poválečné zemědělství a kolektivizace způsobily přeměnu krajiny, která již není schopná dlouhodobě zadržovat vodu. Letošní sucho sice není tak hrozné jako to v roce 2015, ale tím, že se horké a suché počasí opakuje již čtvrtý rok po sobě, je spodní voda v půdě značně vyčerpaná. Na mnohých místech v republice jsou zásoby spodních vod jen na 10 až 30 % svojí kapacity. Suchem trpí zejména Jižní Morava či Střední Čechy.

Proti suchu pomohou tůně, mokřady i rybníky

Sucha ohrožují hlavně zemědělce, kteří se potýkají s nízkou úrodou, jsou však ničivými i pro některé druhy rostlin a zvířat. Při současném tempu snižování zásob vody by v budoucnu mohl nastat i nedostatek pitné vody pro lidi. Ministerstvo životního prostředí tedy řeší krizový plán, jak zajistit dostatek pitné vody a jak vodu lépe zadržet v krajině.

V rámci boje proti suchu vybralo letos ministerstvo 400 projektů, mezi které dohromady rozdělilo dotace ve výši 4,8 miliardy korun z Operačního projektu Životního prostředí. Hlavní část dotací, necelé dvě miliardy korun, půjde obcím a vodohospodářům na zlepšení distribuce pitné vody a její kvality. Největším příjemcem je úpravna vody Želivka, která zásobuje pitnou vodou velkou část Prahy, Středočeského kraje a Vysočiny.

Klíčová opatření v rámci boje MŽP se suchem jsou výstavba či revitalizace tůní, mokřadů a rybníků a vytváření poldrů, které přispějí k přirozenému zadržování a návratu vody do krajiny. Právě na ně dostanou desítky samospráv dotace ve výši 365 milionů korun. Nové tůně a mokřady vzniknou například v Milovicích, v obci Lipolec v Jižních Čechách nebo v Ratišovicích u Znojma.

Konec skládkám, raději třídění

Dalších 241 schválených projektů má za cíl snížit množství komunálního odpadu, které končí na skládkách. Česká republika bohužel stále patří v rámci EU mezi skládkovací velmoci – na skládkách u nás končí 45 % z celkového odpadu. Tento způsob nakládání s odpadem je však zdaleka nejméně ekologický, jelikož znečišťuje půdu i podzemní vodu. Stát se tedy snaží podporujovat spíše spalovny odpadu, ale hlavně jeho třídění a následné využití.

Dotace v celkové výši 1 miliardy korun mají tedy za cíl ušetřit obcím peníze za třídění odpadu. Češi třídit chtějí, ovšem řada obcí a měst má nedostatečnou kapacitu sběrných nádob. „Dotace má přispět městům i k navýšení kapacity a počtu svozových míst, třídění odpadu bude tedy dostupnější ještě více domácnostem,“ říká ministr životního prostředí, Richard Brabec.“

Jednu miliardu korun si mezi sebe rozdělí také deset projektů zabývajících se snížením množství emisí jemných prachových částic v ovzduší, skrze rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování. Další část projektových dotací půjde na modernizaci sběrných dvorů, výstavbu moderních bioplynových stanic či rekonstrukci fasád základních škol, sportovních hal a kulturních domů.