Úřad vlády se hlásí ke společenské odpovědnosti a chce hrát také klíčovou roli v prosazování společenské zodpovědnosti státní správy. Proto se stal členem Asociace společenské odpovědnosti, která prosazuje v České republice myšlenky udržitelného podnikání a odpovědnosti. Jak státní správa může podpořit  udržitelný rozvoj, vysvětluje Vedoucí úřadu vlády Pavel Dvořák

Jak osobně vnímáte společenskou odpovědnost?

Společenskou odpovědnost vnímám jako povinnost udržet si etické standardy ve vztahu ke společnosti, životnímu prostředí i ve vnitřním fungování Úřadu vlády. Klademe důraz především na důstojné pracovní podmínky, protikorupční opatření a společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, ale i na ochranu životního prostředí.

Úřad vlády se nedávno stal členem Asociace společenské odpovědnosti. Proč jste se rozhodli do platformy vstoupit a co od svého zapojení očekáváte?

Zapojení do této sítě bychom rádi využili k popularizaci udržitelného rozvoje. Aktuálně chceme hlavně propagovat Cíle udržitelného rozvoje přijaté OSN pro příštích patnáct let. Rádi bychom do jejich naplňování v České republice zapojili nevládní organizace, soukromé firmy a občany. Věřím, že členství se pro Úřad vlády stane dobrou komunikační platformou, která nám umožní lépe pochopit, čím můžeme sami přispět k udržitelnému rozvoji a zároveň podpořit ostatní v naplňování principů společenské odpovědnosti. V neposlední řadě chceme být příkladem dalším úřadům a doufáme, že nás budou následovat.

Na jaká témata společenské odpovědnosti se Úřad vlády zaměřuje?

Úřad vlády se na otázky společenské odpovědnosti zaměřuje dvojím způsobem. Jednak ve svých vnitřních pravidlech a také ve vlastní „úřední činnosti“ – tvorbě dlouhodobých koncepcí a plánů.

Dovnitř Úřadu jde především o striktní protikorupční opatření, máme Etický kodex zaměstnanců Úřadu vlády a interní protikorupční program. Nejde ale jen o plány, podobně se staráme o vlastní zaměstnance. Po více než dvaceti letech vznikla na Úřadě vlády odborová organizace Straka. Ta jedná například o vytvoření mateřské školky pro děti zaměstnanců nebo o možnostech práce z domova.

Letos se nám povedlo dotáhnout projekt na zateplení pláště a výměnu oken u provozní budovy vedle Strakovy akademie. Cílem bylo snížit spotřebu tepla. Nechali jsme si spočítat uhlíkovou stopu, tedy kolik emisí skleníkových plynů je spojených s činností Úřadu. Díky tomu jsme získali certifikát Sledujeme/Snižujeme CO2. Teď tedy víme, jaké množství emisí produkujeme, a můžeme začít pracovat na snižování emisí a přispět tak svým dílem v boji proti změnám klimatu. Snažíme se o společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek, především nakupovat výrobky s nízkou spotřebou.

Druhým směrem jsou pak agendy, o které se jako Úřad staráme, a tady je toho opravdu hodně. Právě vzniká Národní akční plán pro byznys a lidská práva. Ten by měl zlepšit prostředí pro neziskový sektor a systémovou podporu dárcovství, včetně dárcovství firem. Připravujeme také pravidla dotací pro mezioborové sítě neziskovek, které by pomohly dlouhodobějšímu financování. Dalšími tématy jsou znevýhodněné či zranitelné skupiny obyvatel. V rámci strategií a politik v této oblasti chceme ovlivňovat i podnikatele, kteří by mohli tyto lidi zaměstnávat. Jde třeba o Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, Strategii romské integrace do roku 2020 anebo Strategie rovnosti žen a mužů.

Co si můžeme představit pod pojmem „společensky odpovědné zadávání zakázek“?

Jsou to veřejné zakázky, u kterých nemusí být kritériem jen cena. Snažíme se zohledňovat i jiné věci/aspekty a podporovat skupiny znevýhodněné na trhu práce, menší podniky, inovace a volit řešení, která co nejméně zatíží životní prostředí.

Při zadávání veřejné zakázky tak může být jednou z podmínek, že vítězná firma musí nabídnout nejméně deset procent pracovních míst dlouhodobě nezaměstnaným. Nebo můžeme cíleně podpořit malé a střední firmy tím, že smysluplně rozdělíme veřejné zakázky na menší části. Také můžeme zvýhodnit podniky, které zaměstnávají zdravotně postižené nebo čerstvé absolventy. Zde se dostáváme k tématu rozvoje sociálního podnikání. Nejde jen o jeho popularizaci, ale i o motivaci a podporu byznysu, který je v souladu s principy sociálního podnikání.

Další kapitolou jsou ekologická pravidla. Chceme nakupovat výrobky s co nejnižší spotřebou energií nebo takové, které splňují podmínky certifikátů jako je Ekologicky šetrný výrobek. U veřejných zakázek také můžeme chtít, aby firmy zveřejnily výsledky nejrůznějších studií nebo databází ve formě otevřených dat. Informace jsou pak volně přístupné všem uživatelům.

Kam se může v udržitelnosti instituce jako Úřad vlády ještě posouvat? Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Ve fungování Úřadu je to například důraz na podporu čisté mobility. Od letošního roku využíváme první elektromobil. Mnoho zaměstnanců se dopravuje do práce na kole a my to vítáme a snažíme se jim vyjít v maximální možné míře vstříc.

Strakova akademie nebyla stavěna jako „kancelářská budova“. Jedná se o historický objekt, v kterém není snadné provádět úpravy dle požadavků a možností dnešní doby. Přesto hledáme způsoby jak snížit především energetickou náročnost provozu a uchovat historickou hodnotu budovy. Toto je jedno z velkých témat pro veřejný sektor jako celek.

Budoucnost je spojena se zvládnutím mnoha výzev od ekonomických přes sociální až po ty environmentální. Naším hlavním úkolem je příprava politik a strategií. Proto v současné době připravujeme strategický rámec Česká republika 2030, který představuje základ pro stanovení našich priorit v příštích třinácti letech. Dokument popisuje klíčová témata pro náš budoucí rozvoj od ekonomiky přes zaměstnanost, zdraví, vzdělání či kulturu, až po témata spojená s ochranou krajiny, rozvojem regionů a působením ČR v zahraničí.

Partnerství napříč sektory je velké téma Cílů udržitelného rozvoje. Jak toto podporuje Úřad vlády?

Úřad vlády funguje jako garant Cílů udržitelného rozvoje v České republice.  Proto samozřejmě podporujeme partnerství napříč soukromým, státním i občanským sektorem. Pod Úřadem vlády funguje mnoho poradních orgánů vlády, v kterých se toto partnerství projevuje konkrétní prací. Za všechny uvedu jako příklad Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Pod její patronací vzniká již zmíněný strategický dokument Česká republika 2030. Do jeho přípravy jsme zapojili nejen všechna ministerstva, ale i velké množství lidí z akademického sektoru, byznysu a neziskovek. Každý rok koordinujeme Evropský týden udržitelného rozvoje, do kterého se zapojují zástupci měst, vědci, školy a jejich studenti nebo ochránci přírody.

Udržitelný rozvoj rozhodně nedokáže prosadit státní správa sama, takové změny musí vycházet ze spolupráce s firmami, ale i s vědeckou sférou a nevládními organizacemi. Proto bychom chtěli inspirovat firmy a další organizace k tomu, aby vytvářely vlastní dobrovolné závazky. Ty by se mohly týkat například větší nabídky flexibilních pracovních míst pro zaměstnance s dětmi. Ale také se mohou třeba zavázat k dobrovolnému snižování hluku z výroby a dalších negativních dopadů na zdraví. Těch témat je velmi mnoho. Cílem ale je posunout Českou republiku směrem k chytré a udržitelné ekonomice spokojených lidí.

Článek byl publikován na webu Asociace společenské odpovědnosti.