Prodejci neplatí od prosince patnáctiprocentní daň z potravin darovaných potravinovým bankám. Na úvodní akci se vybralo přes 1000 tun jídla.

Lidé v EU za rok vyhodí 90 milionů tun potravin. Dohromady s jídlem vyhozeným v Severní Americe jde o trojnásobek množství, které by nasytilo všechny hladovějící na světě. V bohatých zemích, k nimž se řadíme, dochází k plýtvání jídlem ve třech zásadních bodech.

Zaprvé, část úrody, která nesplňuje velikostní nebo jakostní nároky prodejců, zůstává na poli. Zadruhé, obchodníkům se nepodaří prodat všechno jídlo před datem spotřeby, takže zbytek vyhodí. A zatřetí, spotřebitelé neodhadnou při nákupu svojí spotřebu, nebo vaří příliš velké porce, které pak vyhodí.

Neprodejné jídlo se nedaní

V ČR donedávna platila legislativa, podle které nemohli obchodníci neprodejné jídlo darovat, aniž by z něj zaplatili patnáctiprocentní daň, jako z každého jiného daru. To vedlo k vyhazování ve velkém. Na tuto situaci opakovaně upozorňovaly občanské a humanitární organizace v čele se Zachraň jídlo.

Generální finanční ředitelství spadající pod Ministerstvo financí reagovalo 15. prosince 2014 pokynem vysvětlujícím, že při darování těžko prodejného jídla do potravinových bank lze snížit základ daně až k částce blížící se nule. Česká republika se tak zařadila po bok Polska, Maďarska, Slovinska a dalších zemí, kde se darované potraviny nedaní.

Organizace Zachraň jídlo poté uspořádala akci Tisíc kilo, aby na změnu zákona upozornila a vybrala od firem a jednotlivců dohromady přes tisíc kilo zásob pro potravinovou banku. Pokud jde o celkový efekt po dvou měsících platnosti výjimky, Česká federace potravinových bank mluví o zásadním nárůstu, Armáda spásy zmiňuje spíše opatrný začátek, ale doufá, že se situace bude pomalu měnit k lepšímu.

Další zdroje:

Web České Federace potravinových bank

Web Zachraň jídlo

Reportáž o akci Tisíc tun

Článek Strany Zelených zkoumající využívání výjimky po dvou měsících platnosti