První prosincový týden se konala v prostorech Akademie veřejného investování každoroční akce Rady vlády pro udržitelný rozvoj – Fórum udržitelného rozvoje. Na pořádání akce se letos podílelo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Asociace společenské odpovědnosti. Cílem letošní konference bylo představit formy financování udržitelného rozvoje v souvislosti a ukázat možnosti spolupráce napříč veřejným, soukromým a neziskovým sektorem.

Konferenci zahájil ministr životního prostředí Richard Brabec svými postřehy z mezinárodní klimatické konference v Katovicích. Řekl, že z Polska odjížděl s pesimistickým pocitem, neboť často zaznívala věta, že „čas vypršel“. Dodal však, že lidstvo ještě není připraveno na to, že čas vypršel, kdyby totiž ano, tak by dnešní kroky pro zmírnění změny klimatu byly rychlejší a razantnější. Katovice jsou zatím nejméně optimistickou klimatickou konferencí, protože „bojujeme s tím, že kroky, které přijdou, budou bolet a budeme se muset něčeho vzdát“.

To, že dopady klimatických změn, lze vidět i v Česku, ilustroval ministr na příkladu sucha. Dříve se od nás voda cíleně odváděla, a dnes se musíme učit od Izraele, jak hospodařit se srážkovou a odpadní vodou. Povzbudivěji ale působila zmínka, že ČR sloužila se svým programem kotlíkových dotací jako inspirace pro Polsko, kde bude mít podobný program ve světle energetického nastavení země mnohem větší dopad.

Ministr poté přešel k Cílům udržitelného rozvoje a stavu jejich naplnění. Ze 163 podcílů, které se týkají ČR (z celkových 169), se polovina již naplnila nebo se aktuálně naplňuje. ČR si vede velmi dobře při naplňování SDG 1 Konec chudoby, SDG 5 Rovnost mužů a žen, SDG 6 Pitná voda a SDG 9 Průmysl, inovace a infrastruktura. V případě SDG 1 se podařilo naplnit více než polovinu relevantních podcílů. Za problematické byly zmíněny skutečnosti, že až 30 % populace se nachází v příjmové chudobě, zdvojnásobil se počet sociálně vyloučených lokalit a že se ekologicky obhospodařují jen 3 % hospodářské půdy. Také máme rezervy v platovém a společenském ohodnocení učitelů. V plnění SDGs se za rok 2017 ČR umístila v SDG Indexu na 13. místě.

Závěrem ministr uvedl, že dle výsledků studie z Masarykovy univerzity mají Češi k přírodě a životnímu prostředí kladný vztah, nicméně pokud nás to má něco stát, síla našeho vztahu ochabuje. Hlavním úkolem tak podle ministra je „změnit priority v hlavě, abychom si uvědomili, že pokud zásadním způsobem nezměníme vzorce v hlavě, udržitelní nebudeme“. Bez udržitelného rozvoje by byl „svět na konci cesty“.

Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj David Koppitz zmínil jako jeden z aktuálních problémů Česka suburbanizaci, neboli růst oblastí na okrajích velkých měst. Zdůraznil nutnost vtáhnout do hry města a obce, neboť ty mohou aktivizovat občany, se kterými jsou v úzkém kontaktu. Je také potřeba zapojit soukromé subjekty, řada firem totiž přispívá k plnění SDGs. Náměstek dále uvedl, že je potřeba změnit myšlení a chování obyvatel a vytvářet podmínky, aby lidé mohli mít zdravý životní styl.  Závěrem zmínil, že „politická vůle v Katovicích není zcela čitelná“, o to více je tedy nutné zapojit do jednání aktéry z regionální a místní úrovně.

Investovat do lidí a budovat sebeudržitelnost

Po úvodních proslovech přednesli své příspěvky key note speakeři Mahmoud Mohieldin, viceprezident Světové banky pro Agendu 2030, Spojené národy a partnerství, Milan Zelený, emeritní profesor systémů managementu (Fordham University) a Yemi A. D., choreograf, kreativní producent a  ambasador SDGs.

Mahmoud Mohieldin v souvislosti s pesimistickým zahájením klimatické konference připomněl citát Václava Havla, že „naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Naděje musí ale být podpořena tvrdou prací. Mohieldin ve svém projevu vyjmenoval osm megatrendů, které je nutné brát při stanovování a realizaci politik v potaz. Konkrétně se jedná o demografické změny, urbanizaci, nestabilitu a násilí, změnu klimatu, volatilitu trhů a cyklus komodit, technologické změny, změny v globální ekonomice a globalizaci. Dodal, že aby mohlo být dosaženo Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), je třeba se zaměřit zejména na čtyři hlavní oblasti. Klást důraz na pomoc nejchudším státům naplnit SDGs (oblast ekonomická), nezapomenout na inkluzi a rovnost (oblast sociální), čelit změně klimatu (oblast environmentální) a posilovat roli institucí (oblast správní).

Mohieldin poté ze světové perspektivy přešel na situaci České republiky. Uvedl, že v žebříčku Global Innovation Index se ČR umístila na 18. místě, což není pro začátek vůbec špatné. Pozitivně zhodnotil zejména důležitou roli malého a středního podnikání. Upozornil ale, že ve srovnání se zeměmi G20 Česko pokulhává.

Zdůraznil, že opatření, se kterými se nepočítá v rozpočtech, jako by neexistovala. Doporučil českým politikům více investovat, a to hlavně do lidského kapitálu. Jen díky silnému a vzdělanému lidskému kapitálu bude společnost schopná vstřebat technologické změny, které přicházejí. Dále doporučil Česku zaměřit se na posilování klimatické odolnosti a budování digitální infrastruktury a digitální ekonomiky.

Milan Zelený vtipně zahájil svůj příspěvek odkazující na časový skluz s tím, že „máme před sebou velké výzvy a my nejsme ani schopni udržet jednoduchý program“. Klíčová podle něj není dlouhodobá udržitelnost, ale dlouhodobá sebe-udržitelnost, tedy funkční systém, který není závislý na injekcích zvenčí. Za druhý klíčový prvek označil akceleraci změny v mnoha oblastech – technologické, znalostní, organizační i vzdělávací. Dle Zeleného je potřeba výrazná změna vzdělávacího systému, neboť české školství stále podporuje „monokulturu myšlení.“ To je podle Zeleného „nejnebezpečnější stav myšlení“. Naopak je nutné pěstovat rozmanitost a přírodní adaptabilitu a neuzavírat se do jednolitých bublin stejného názoru.

Uvedl, že v Česku je výrazná nevyrovnanost jednotlivých regionů a je potřeba snažit se o jejich vyrovnání.  Řešením pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je angažovat lokální aktéry. Svůj příspěvek ukončil Zelený sdělením, že bychom se měli ztotožnit s citátem „to nejlepší na světě nám úplně stačí“.

Tanečník, choreograf a producent, Yemi A. D., který je také ambasadorem SDG číslo 10, svým projevem doslova zvedl diváky ze židlí. Zdůraznil, že pro naše těla je pohyb přínosný, jelikož i svět kolem nás je stále v pohybu a my se musíme změnám neustále přizpůsobovat. Poznamenal, že narozdíl od doby, kdy jsme byli dětmi a byli jsme na vše zvědaví, se dnes mnoho lidí zajímá pouze o svou vlastní agendu. Podle Yemiho je tedy potřeba rozšiřovat svou perspektivu a snažit se dohlédnout dál než za hranice vlastního horizontu.  A  začít dělat rozhodnutí, která nezávisí jen na našem egu.

Zdroje na udržitelný rozvoj tu jsou

V rámci dopolední panelové diskuze vystoupil Aleš Chmelař (Úřad vlády), David Koppitz (Ministerstvo pro místní rozvoj), Alice Machová z EY, Petr Vítek (Tilia Impact Ventures) a Lubomír Vystavěl (NN Investment Partners). Do následné diskuze se také zapojila Anna Pasková z Ministerstva životního prostředí. V diskuzi byly nastíněny způsoby, jak investovat do udržitelného rozvoje. Alice Machová představila zelené dluhopisy, tedy dluhopisy k financování projektů na ochranu životního prostředí. Zajímavostí je, že zatímco první zemí, která vydala tyto dluhopisy, je Polsko, dnes patří mezi největší emitenty Čína, Francie a USA a také společnost Apple. Alice Machová informovala o tom, že právě Světová banka se chystá v příštím roce investovat 200 miliard dolarů do Cílů udržitelného rozvoje. Petr Vítek dodal, že peníze na splnění SDGs již zde jsou, neboť například rozpočet USA na obranu tvoří jednu desetinu částky nutné k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje. Problémem ale je, že jsme se ještě nerozhodli, že cílů chceme skutečně dosáhnout. Musíme také radikálně změnit způsob, jakým spolupracujeme. Doufá, že jednou budou v konečné ceně výrobků zahrnuty i veškeré externality, je totiž nutné měřit dopady činností, ne jen výnosy a rizika. Lubomír Vystavěl na základě propočtů dokázal, že společensky odpovědné investování se vyplatí. Na základě průzkumu také uvedl, že dle většiny investorů bude sociálně odpovědné investování do deseti let běžnou normou.

V reakci na otázku, zda udržitelné opatření a strategie nevznikají pozdě, se řečníci shodli, že i kdyby měly být změny způsobené například změnou klimatu nevratné, neměli bychom „ztrácet dech pro dalších 100-200 let jen proto, že se nám nedaří splnit cíl na 20 let.“ Investované zdroje se nám totiž vrátí. Nejkritičtěji k současnému jednání vystoupil Petr Vítek, který konferenci ve světle hrozících katastrof označil za „bezemoční setkání“. Dle jeho názoru je nutné, aby každý skutečně začal sám od sebe, protože konáme radikálně málo. Na dotaz diváků, proč politici a ministerstva nereflektují ve svém jednání závěry vědců a jednají nekoordinovaně a nedůsledně, panelisté nenašli odpověď. Podle Anny Paskové ale na úrovni ministerstev již ke koordinaci agend dochází.

Spolupráce je potřeba a nic ji nebrání

Odpoledne začalo Rapid fire prezentacemi, ve kterých bylo svižně představeno 11 vítězných udržitelných projektů z letošních Cen SDGs. Následovala panelová diskuze, která se týkala forem spolupráce pro udržitelný rozvoj. Debaty se účastnili jak zástupci ministerstev Vladimír Smrž (Ministerstvo životního prostředí) a David Koppitz (Ministerstvo pro místní rozvoj), tak zástupci soukromého sektoru, Michaela Chaloupková (ČEZ), Mariana Kellerová (Siemens ČZ) a Roman Bojko (IKEA).

Vladimír Smrž představil projekt dobrovolných závazků a vyzval jednotlivce, města i firmy, aby se veřejně zavázali k jednomu konkrétnímu, krátkodobému cíli, který má napomoci udržitelnému rozvoji (cíle jsou uveřejněny na stránce www.cr2030.cz/zavazky). Představil také kampaň ministerstva Dost bylo plastu a zdůraznil, že se principy iniciativy řídí i samotné ministerstvo. Michaela Chaloupková, Mariana Kellerová a Roman Bojko poté představili, jak jejich společnosti přispívají k udržitelnému rozvoji a jak v rámci své strategie spolupracují s rozličnými aktéry.

V závěrečné diskuzi se všichni debatující shodli, že vzájemná spolupráce je nutností –  firmy musí spolupracovat s veřejnými orgány a také státní správa musí umožnit firmám realizovat cíle v oblasti ochrany životního prostředí a především v oblasti sociální. Pojem „společenská odpovědnost“ se téměř stává přežitkem, neboť udržitelný způsob řízení firem se pomalu ale jistě stává normou. Tu začínají vyžadovat jak zákazníci firem, tak samotní zaměstnanci.

Součástí akce bylo také předání ocenění Místní Agendy 21 pro nejúspěšnější řešitele. Těmi letos byly obce Chrudim, Litoměřice, Jihlava, Kopřivnice, Křižánky a Praha 14.

Dojmy z celé akce mohli poté účastníci probrat během večerní networkingové akce v režii Asociace společenské odpovědnosti v sídle Karlovarských minerálních vod, v Trauttmanndorfském paláci. Vy si můžete osvěžit vzpomínky z akce prohlídkou naší fotogalerie.

 

Autorky článku: Romana Březovská, Natália Stanová