Nebezpečné látky pronikají do lidského těla pokožkou, sliznicemi zažívacího traktu, nebo dýchacím ústrojím. Výjimkou není ani spotřební zboží. Škodlivé jsou například freony ve sprejích, ftaláty v hračkách pro děti z měkčeného PVC, nebo karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB) v potravinách živočišného původu. Přinášíme tipy, jak se jim vyhnout a vytvořit čistý a zdravý domov.

Talíře a pánve

Čistý a zdravý domov začíná v kuchyni. Jeho součástí je běžně plastové nádobí. Je nerozbitné, lehké, příjemně barevné, jednoduše se s ním manipuluje. Není však plast jako plast. Pokud je vyrobeno z polykarbonátu (PC), problém nastává, až když dojde k jeho mechanickému poškození. Může se z něho uvolňovat škodlivý BPA – bisfenol A, který ovlivňuje naše hormony. Ve vyšší koncentraci může člověku způsobit i vážné onemocnění. Poškrábané nádobí by se proto mělo vyměnit za skleněné, porcelánové nebo z jiného plastu, například polypropylenu (PP).

V této souvislosti se diskutuje také o rizikovosti hojně používaného teflonového nádobí, protože teflon obsahuje perfluorooktanovou kyselinu. Při běžném používání však nebyla jeho škodlivost prokázána. Pozor si musíme dávat při vysokých teplotách nad 250 °C, při nichž se rizikové chemikálie již uvolňují.

Teflonové nádobí by se proto nemělo přehřívat. Samozřejmě, nesmíme zapomínat na pravidlo, že jídlo v teflonových pánvích se nesmí míchat a nabírat ostrými kovovými příbory. Jinak se doporučují pánve s keramickým nebo nerezovým povrchem, které mají stejné vlastnosti jako teflonové.

Před několika lety probíhal v České republice test termohrnků a kuchyňských nástrojů, běžně prodávaných na našem trhu. Až ve čtyřech z devíti termohrnků a také v dalších výrobcích, jako je kráječ vajec nebo jablek, byl zjištěn škodlivý obsah bromovaných zpomalovačů hoření (BFR). Jejich vlastnosti jsou podobné polychlorovaným bifenylům (PCB).

Při jednorázovém použití je toxicita téměř nulová. Problém je znovu při častém vystavení těmto perzistentním látkám, které ohrožují zejména těhotné ženy. Během nitroděložního vývoje můžou BFR vážně narušit vývoj plodu. U nás byla produkce výrobků s PCB zastavená již v roce 1984. Současný problém se týká hlavně dovážených výrobků, především z recyklovaného elektroodpadu v Číně. Znovu platí, že „co je doma, to se počítá“. Upřednostňováním naší domácí produkce nic neriskujeme.

Plastové pytlíky

Stejně relativní riziko představují pro čistý a zdravý domov potravinové obaly. Zejména umělohmotné sáčky. Legislativní požadavky na zdravotní nezávadnost potravinových obalů jsou v naší republice velmi přísné. Rizika možné kontaminace balených potravin jsou tedy skutečně zanedbatelná. Objevují se – a tady pozor! – pouze při vyšších teplotách. Míra uvolňování jednotlivých látek záleží na složení obalů.
Při výrobě termoplastů, které jsou základem polyetylénu, polyesteru, nylonu apod., se používá bisfenol A. Ten se z těchto hmot uvolňuje působením UV záření, ale i v kyselém prostředí při vyšších teplotách.
Dochází sice k vyplavení pouze stopového množství bisfenolu a dalších látek, ale i tady hrozí určité nebezpečí.

Bisfenol A patří do skupiny tzv. hormonálních disruptorů, které mohou i v minimálním množství narušit hormonální rovnováhu v lidském těle. Proto přenášejme a skladujme potraviny v umělohmotných obalech pouze při nižších teplotách, a pokud to nejde jinak, jednoduše použijme starý osvědčený papírový nebo textilní pytlík.

Podlahy, nábytek, bytové textilie

Nejen v kuchyních a spižírnách se čím dál víc jako podlahová krytina používá keramická, dřevěná nebo korková dlažba. Není to náhoda. Klasické levné lino z PVC totiž obsahuje tzv. změkčovadla – ftaláty. Ty ohrožují funkce ledvin, jater, mužskou plodnost a zvyšují riziko alergií. Používání těch nejrizikovějších ftalátů již bylo omezeno, a to při výrobě hraček, výrobků pro děti a kosmetiky.
Pro náš čistý a zdravý domov můžeme využít dlažbu, nebo přírodní podlahové krytiny jako je například marmoleum a artoleum. Ty se vyrábějí bez toxických látek, z lněného oleje, dřevité a korkovité moučky, přírodní pryskyřice, jutové tkaniny a pouze přírodních příměsí.

Koberce jsou nejen estetickým doplňkem bytu, ale také tepelným izolátorem a tlumičem zvuku. Na výběr máme koberce z živočišných, rostlinných nebo syntetických vláken. Měkké plyšové koberce často mívají jako spodní vrstvu pěnu z PVC. Pro ekologické bydlení bychom měli tedy upřednostnit spodní vrstvu z juty, případně latexu.

Nejkvalitnější, ale i nejdražší koberce jsou vlněné. Mnohem levnější a se snadnější údržbou, včetně možnosti praní v pračce, jsou koberce bavlněné. Jemný a příjemný na dotek je také koberec nylonový. Ze syntetických vláken se na tkaní koberců nejčastěji používá polyamid, polyakryl, polyester a vodu odpuzující polypropylen. Ekologické koberce a rohožky z rostlinných materiálů se vyrábějí zejména z vláken z plodů kokosových palem, sisalu, juty, mořské trávy, a samozřejmě bavlny.

Domácí textil

Bromované zpomalovače hoření (BFR) nejsou problémem pro čistý a zdravý domov jen u kuchyňských potřeb. Používají se také při výrobě bytového textilu a čalouněného nábytku. Najdeme je i v elektronice, svítidlech a automobilech, protože zamezují vzniku a šíření požáru. Z výrobků se pomalu uvolňují do prostředí. Proto se mohou postupně ukládat v živých organismech (našly se například v rybách z českých řek) i v lidském těle. Dnes jsou BFR zakázané a nové produkty by je již neměly osahovat, ve starším vybavení se mohou stále vyskytovat. Proto je dobré se zamyslet i nad každým kusem staršího bytového zařízení.

Na pravidlo „co nejvíce přírodních materiálů“ bychom neměli zapomínat především při zařizování dětského pokoje. Ideální nábytek pro děti je z masivního dřeva, případně doplněný komponenty z kvalitního plastu. Minimalizovat bychom měli materiály lepené, barvené a lakované. Například lepená dřevotříska obsahuje karcinogenní těkavý formaldehyd.
Také hračky z přírodních materiálů jsou pro dítě bezpečnější než plastové. Na výskyt měkčeného PVC bychom měli dávat pozor i u školních potřeb.

Další informace k domácnosti: