Voda, stejně jako vzduch, je základní podmínkou života na naší planetě. Poslední dobou se však čím dál víc objevují varovné signály ohledně hrozícího nedostatku a ubývání podzemních vod – zdrojů pitné vody, a to i na našem území. Chytře šetřit vodu přitom můžeme v domácnosti na mnoha místech.

Jak šetřit vodou při splachování toalet

Domácnosti spotřebují nejvíc vody k hygieně a čištění, to znamená, že hlavně horkou a teplou vodu. Neohřívanou pitnou vodou používáme nejčastěji ke splachování toalet. A zde je rezerva, nad kterou bychom měli popřemýšlet.

Šetřit vodu můžeme efektivně na záchodě. Staré typy toalet spotřebovaly na jedno spláchnutí až 25 litrů vody. Nové typy už mají výběrový systém splachování, který uživateli umožňuje vybírat si mezi menším (3 litry) nebo větším (6 až 9 litrů) objemem vody.

Jiný systém disponuje zase tzv. stop tlačítkem pro regulaci délky splachování. Projekt Umění žít uvádí jednoduchý trik pro starší toalety s velkým objemem splachované vody: Jednoduše do splachovací nádrže vložit plastové lahve naplněné vodou. Při každém spláchnutí ušetříte přesně takový objem vody, jaký mají vložené lahve. Žroutem vody bývá i protékající nádržka, denně nám může díky ní odtéct do kanalizace více než sto korun.

Co je šetrnější – sprcha nebo koupel ve vaně?

Při rychlém sprchování spotřebujeme asi třikrát méně vody než při koupání. Voda nemusí běžet, když se ve sprše mydlíme, z kohoutku nad umývadlem při čištění zubů nebo holení. Šetřit vodu umí omezovače průtoku vody, u kterých si nastavíte maximální průtok, jak potřebujete. Šetřit vodu můžete jednoduše díky perlátoru. Termostatické baterie zase zaručují, že nám poteče voda o předem nastavené teplotě.

V kuchyni i v koupelně používejte pákové baterie, které zkracují dobu nastavování teploty vody a dokážou tak ušetřit až 30 % energie. Nepodceňujte kapající kohoutek. I malý, ale vytrvalý únik vody může ve výsledku znamenat zbytečné výdaje. Kapajícím kohoutkem totiž může denně uniknout až 24 litrů nevyužité pitné vody.

Mýt nádobí ručně, nebo používat myčku?

Pokud žijete sami, nebo jen ve dvou, v malé domácnosti bez dětí, je šetrnější mýt nádobí ručně. Ušetří se voda, energie a zároveň se spotřebuje minimum chemikálií. Myčka totiž vyžaduje vedle základního mycího prostředku také soli a změkčovadla, zamezující ukládání nečistot na nádobí a vodního kamene na stěny myčky. Prostředky na oplachování myčky často obsahují chlór a další chemické látky. Podle údajů STEP jedna myčka vypouští do odpadních vod 9 až 15 kilogramů chemikálií ročně.

Také ruční mytí nádobí má svoje úsporná pravidla. Pokud chcete šetřit vodu, nikdy ji nenechávejte zbytečně téct. Nejdříve nádobí umyjte v napuštěné vodě v kuchyňském dřezu. Až dobře umyté jej oplachujte od čistících saponátů v tekoucí vodě. Spotřebujete tak až trojnásobně méně vody, než kdybyste vodu nechali téct permanentně.

U vícečlenné domácnosti spotřebuje myčka na jedno mytí asi o 60 % méně vody a energie, než by vyžadovalo klasické ruční mytí v dřezu pod tekoucí horkou vodou. Držte se těchto zásad šetrného mytí:

  • Myčku pouštějme pouze zcela naplněnou
  • Volme úsporný program, protože šetří nejen vodu, ale i energii
  • Nádobí před vložením mechanicky očistíme, ale neoplachujeme
  • Používejme přiměřené množství prášku bez fosfátů
  • Volme nejnižší možnou teplotu

Použité tuky a oleje – kam s nimi?

Ať už myjete nádobí ručně nebo preferujete myčku, dávejte pozor na odstraňování použitého oleje a tekutých masných zbytků. Nevylévejte je do umývadla, ani do záchodu. Mastnoty do odpadu nepatří. Nejvíc se doporučuje použité tuky a oleje, například z pánve po smažení, jednoduše nechat vsáknout do ubrousků nebo papírové kuchyňské utěrky a vyhodit do kontejneru na směsný odpad. Mastnoty totiž nepatří ani do kompostu. Samozřejmě, že vsakování do savých materiálů lze aplikovat pouze pokud jde o malé množství masného odpadu.

Při větším množství použitého oleje, například z fritézy, přelijeme přepálený olej do prázdné PET lahve, zavřeme a vyhodíme do kontejneru na oleje. Těchto kontejnerů však ještě není všude dostatek. Pokud je v místě svého bydliště nemáte, použijte kontejner na směsný odpad. Větší množství odpadového oleje je možné odevzdat také ve sběrném dvoře, případně firmě, která použitý olej vykupuje, aby se dále zpracoval na biopalivo, nebo na průmyslová maziva.

Zalévání pokojových rostlin, zahrady a trávníku

Šetřit vodu pro zálivku pokojových rostlin můžeme tzv. slepých momentech. Například když necháváme z kohoutku odtéct vodu, která má jinou teplotu, než právě potřebujeme.
Tuto vodu jednoduše nabereme do PET lahve, nebo rovnou do zalévací nádoby, a necháme při pokojové teplotě odstát. Proč bychom ji měli nechat zbytečně odtékat do odpadu? Pokojovým rostlinám nezaškodí ani voda, kterou zachytíme při mytí ovoce a zeleniny.

Dešťová voda je pro zalévání zahrady a kropení trávníku mnohem lepší než upravovaná pitná voda z kohoutku. Nejen z důvodu hospodárnosti, ale i z hlediska environmentálního. Dešťovka představuje přirozenou závlahu rostlin bez přidaných chemikálií. Bývá mnohem měkčí, protože neobsahuje soli, minerální látky, ani chlór. Pro majitele zahrad je výhodné pořídit si sud nebo nádrž pro zachytávání dešťové vody.
Ať už zaléváte vodou dešťovou nebo kohoutkovou, snažte se vykonávat tuto činnost nejlépe ráno, popřípadě i večer, kdy je menší výpar vody a rostliny ji lépe zužitkují. Šetřit vodu můžete i tím, že kontrolujte hadici i její koncovku, zda vám voda neuniká.

Jedním z moderních řešení je využití odpadní vody na podpovrchovou kapkovací závlahu. Tento systém využívá předčištěné odpadové vody na závlahu rostlin a trávníků, a to i v komplikovaných terénech – na svazích, skalnatém podloží, v rozích pozemků apod. Jednoduchými opatřeními takhle šetříme nejen životní prostředí, ale i svoji peněženku.

Další informace k vodě v domácnosti: