Proč děti, které bez problémů řeší úlohy z učebnic a pamatují si vzorce, mají problém vyřešit lehké a logicky jasné příklady, které přináší praxe? Na tuto otázku se pokoušel odpovědět od 40. let minulého století československý pedagog a matematik Vít Hejný (*1904 – †1977). Ten přišel s výukovým postupem známým jako Hejného metoda.

Děti totiž k vyřešení neučebnicových příkladů nepotřebují žádné zvláštní znalosti. Po desítkách let zkoumání a ověřování poznatků vyvinul Vít Hejný spolu se svým synem, matematikem prof. Milanem Hejným metodu, která je namísto formálních znalostí vzorců zaměřená na budování mentálních schémat.

Metoda se opírá o propracovaná didaktická prostředí a roli učitele coby průvodce a moderátora diskuzí dětí nad řešením úloh. Cíle výchovné považuje za důležitější než cíle poznatkové. Autoři jsou přesvědčeni, že kvalita společnosti je více určena úrovní mravní než úrovní znalostní.

Hejného metoda předběhla svou dobu

Hejného metoda výuky matematiky je však víc než pouhou reakcí na to, že žáci neuměli řešit ani pouze lehce obměněné matematické úlohy než typové z učebnic. V kontextu 2. světové války a Německem rozbité Československé republiky byla vyvíjena jako nástroj, který ochrání školáky. Díky cvičení jejich kritického myšlení, se měli stát rezistentní před všudypřítomnou goebbelsovskou propagandou. O mentálních schématech se v současnosti hodně publikuje, ať již v souvislosti s byznysem nebo psychohygienou osobnosti.

Dá se říct, že Hejného metoda předběhla svou dobu. Jde o aplikací konstruktivistického přístupu k výuce v běžném školním prostředí, který však vyžaduje změnu role učitele oproti roli dodnes zaběhlé, k niž byla většina učitelů vychována na pedagogických školách.

Jinými slovy: nepodporovat ve školách prázdné „papouškování“ učiva, ale analytické myšlení. Tento styl výuky vyžaduje vhodnou sérii úloh, která zefektivní objevování matematiky dětmi. V současnosti je vyvíjena neziskovou organizací H-mat, o.p.s., která také školí pedagogy a vytváří pro ně didaktické materiály.

Hejného metoda se kromě Česka, kde ji používá 750 z celkového počtu 4 100 základních škol (cca 20 % tříd ZŠ) a Slovenska, rozšiřuje také na druhý stupeň škol a do nejrůznějších zemí světa (Itálie, Řecko, Finsko, Švédsko, Polsko, Kanada).

H-mat počítá s jejím šířením v blízké budoucnosti i do dalších zemí, včetně rozvojových. Jejím přínosem je hlavně to, že absolventi budou úspěšní na trhu práce všude tam, kde jsou zapotřebí nerutinní a analytické schopnosti víc, než rutinní a vědomostní. Tato mentální schémata by zároveň měla zvýšit odolnost lidí vůči dezinformacím a koneckonců zkvalitnit řízení země na všech stupních.

Více informací https://www.h-mat.cz/