Jak udržet čistý vzduch v domácnosti a byt provoněný svěžestí? Klíčem nejsou chemické osvěžovače vzduchu, ani používání chemických barev nebo dokonce pálení odpadů na zahrádce.

Sugestivní, podbízivá televizní reklama většinou nenabízí to, co ve skutečnosti potřebujeme. Čistý vzduch v domácnosti nevytvoří parfémované osvěžovače vzduchu. Ty totiž vzduch nijak nepročisťují, pouze uvolňují do prostoru silně aromatické chemické látky.

Výroba osvěžovačů vzduchu se většinou neobejde bez rizikových chemikálií jako je toluen, benzen, styren nebo xyleny, které působí dráždivě na astmatiky a alergiky.

Obzvlášť, když máte v rodině malé děti, vyměňte spreje a rozprašovače za přírodní vonné oleje. Čistý vzduch v domácnosti, zejména na WC a v koupelně, přinese spíše častější větrání.

Esenciální oleje mají vynikající antibakteriální vlastnosti. Nejsilnější z nich je tea-tree olejíček z listů „australského čajovníku“. Na škodlivé mikroorganismy dobře působí také eukalyptový a levandulový olej nebo extrakt z citronové trávy. Čistý vzduch v domácnosti

Ovzduší v interiéru

Pro čistý vzduch v domácnosti je velmi škodlivé používání barev, laků, ředitel a lepidel. Byt není kutilská dílna. Úplně nejrizikovější je používání barev, určených pro venkovní prostředí, protože jejich normy pro obsah toxických sloučenin těžkých kovů jsou mnohem benevolentnější než u barev interiérových.

Dřevěné zařízení v interiérech nemusíme lakovat chemikáliemi, ale můžeme jej napouštět přírodními vosky a oleji.

Pokud nemáte na tyto věci dílnu, kůlnu nebo venkovní prostor na dvorku, či zahradě, pracujte alespoň na balkoně. Upřednostňujte vždycky co nejekologičtější produkt. V současnosti například existuje velký výběr vodou ředitelných barev, z nichž například akrylátové obsahují méně těkavých organických látek (VOC).

Tyto látky do interiéru nepatří, protože vyvolávají respirační potíže, alergie a mají negativní vliv na imunitu zejména u malých dětí a kojenců.

Pálení odpadů

Rodiny, které žijí v rodinných domech, zejména na vesnicích, se dostávají do pokušení spalovat na zahradě nebo v kamnech staré listí, různý odpad a dokonce i plasty. Při spalování plastů vznikají nebezpečné dioxiny, styren nebo polyaromatické uhlovodíky, které produkují i hořící pneumatiky. Pálením krabic od mléka a džusů zase do prostředí unikají těžké kovy a chlororganické látky.

Oproti bezpečnějším velkospalovnám dosahuje domácí ohniště mnohem nižší teplotu. Navíc má nedostatečný přísun kyslíku pro dokonalé spálení. Znečišťuje se tak ovzduší celému okolí a navíc se produkuje toxický popel, který se ukládá v zahradní půdě.