Ani chudoba nerespektuje rovnost žen a mužů, protože silněji dopadá a ženy než na muže. Zvlášť závažné je postavení matek samoživitelek a chudoba seniorek. Upozorňuje na ně monitorovací zpráva české koalice Social Watch k genderové rovnosti v České republice i ve světě.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. „Vzhledem k tomu, že sólo matky tvoří (dle Sčítání lidu, domů a bytů, které provedl ČSÚ v roce 2011) až 87 % všech sólo rodičů v ČR, je problematika neúplných rodin často ztotožňována s touto skupinou,“ informuje zpráva Social Watch s pesimistickým názvem Rovnost žen a mužů v nedohlednu. Zdůrazňuje, že navzdory předsudkům jsou sólo matky v ČR více ekonomicky aktivní než matky s partnerem. Téměř 60 % z nich má zaměstnání nebo podniká. Hrozí jim však zároveň dvakrát častěji nezaměstnanost (cca 16 %).

Podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením je sice v České republice nejnižší v EU, data Eurostatu ale ukazují, že osamělé osoby žijící s dětmi sítem sociální podpory propadávají častěji než jiné skupiny. V některých indikátorech sociálního vyloučení jsou na tom čeští sólo rodiče hůře, než je průměr EU.

V ČR jsou sólo rodiče oproti domácnostem s oběma rodiči celkově až třikrát častěji ohroženi chudobou. A to, i když pracují (13,6 % vs. 4,9 %). Na úrovni EU je průměrný podíl neúplných rodin ohrožených chudobou 1,8 vyšší než v případě domácností s dětmi. Neúplné rodiny patří v celé Evropské unii dlouhodobě mezi skupiny nejvíce ohrožené sociálním vyloučením.

Podle zprávy stojí za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji tzv. prekérní zaměstnávání (tedy brigády, snížené úvazky, nevýhodné práce z domova). Další příčinou je tzv. genderová segregace a s ní související rozdíl v platech mužů a žen. Matky sice pracovat chtějí, potřebují ale uživit sebe a své děti. Proto jsou nuceny hledat taková zaměstnání, která jim umožní nezanedbávat péči o malé děti.

Chudoba je těžkou psychickou zátěží

O likvidaci střední třídy, což je proces, který velmi vážně ohrožuje základní principy udržitelného rozvoje, jsme již psali. Alarmující čísla přicházejí ze Spojených států, kde střední třída klesla již na méně než polovinu populace. Úbytek střední třídy a kumulování majetku v rukou malého procenta nejbohatších je celosvětovým trendem, který nevynechává ani Českou republiku. Roste napětí kvůli nerovnému oceňování stejné práce a přibližně třetinovým důchodům v porovnání se sousedním Německem. Ani uplatnění v prestižních profesích u nás nezaručuje status střední třídy.

Oběťmi jsou nejvíc zranitelné ženy – sólo matky a důchodkyně. Přestože jsou ženy u nás vzdělanější než muži, mají mnohem nižší platy. Žena samoživitelka, která v produktivním věku jako matka řádně pečuje o své děti, si ve většině případů nemůže dovolit odkládat peníze do budoucna. A v důchodovém věku bývá odkázána pouze na velmi nízký důchod.

Ženy jsou navíc mnohem emotivnější než muži, s dlouhodobým stresem se vypořádávají hůř, více se u nich vyskytují deprese. Projevy deprese, stresu a syndromu vyhoření se dnes vyskytují u více než třetiny české populace. A jedním z jejich nejvýznamnějších spouštěčů je chudoba. Deprese samozřejmě ovlivňuje i výkon rodičovské role. Zpráva Social Watch upozorňuje, že chudoba bývá příčinou vyloučení dítěte z vrstevnické skupiny (např. neúčast na školních akcích, zájmových aktivitách, méně oblečení, nevlastní elektroniku jako ostatní) a vede k poruchám chování, zhoršení školního prospěchu, psychickým i zdravotním potížím, co zase ohrožuje jeho uplatnění v dospělosti.

Jedním z nabízejících se řešení je zálohované výživné. Matky samoživitelky ho dostanou od státu, který ho pak bude vymáhat od otců – neplatičů. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová na konci března zálohované výživné úspěšně prosadila ve vládě. Očekává se, že jeho zavedení odhlasuje i Sněmovna. Ženské organizace upozorňují, že v případě zálohovaného výživného nesmí jít o náhradu dávek sociální podpory, ale o podporu neúplných rodin, kterým pomůže dostat se nad hranici chudoby.

Chudoba seniorek v Česku

Další zranitelnou skupinou žen, která je nadprůměrně ohrožena chudobou a sociálním vyloučením, jsou seniorky. Podle Social Watch mají na výši penzí vedle strukturních faktorů (fungování pracovního trhu s ohledem na uplatnění mužů a žen, sociální politika státu apod.) vliv kulturní faktory.

Od žen se zpravidla očekává, že budou pečovat o děti, rodinu a domácnost, což má za následek dlouhodobé přerušení pracovní dráhy. Taktéž nutnost sladit práci a rodinný život, který leží zpravidla na bedrech žen spolu s dlouhodobým výpadkem na trhu práce, může ovlivnit další zapojení ženy na trhu práce nebo je důvodem pro nižší platy žen.

V současnosti pobírají ženy měsíčně v průměru téměř o čtvrtinu (22,5 %) méně peněz nežli muži. Míra nezaměstnanosti je rovněž vyšší u žen (o 17,2 %) než u mužů, kteří nacházejí práci mnohem rychleji. Obzvlášť v kategorii nad 50 let a u matek s dětmi do 6 let je situace kritická. A protože je výše penzí navázána na pracovní historii mužů i žen, ženy pak obecně pobírají nižší penze a jsou více ohroženy rizikem chudoby v seniorském věku.

„Nejviditelnější je ohrožení chudobou u jednočlenných domácností, ve kterých taktéž převažují početně ženy. Eurostat uvádí, že v jednočlenných domácnostech se seniory a seniorkami nad 65 let bylo v ČR v roce 2015 ohroženo chudobou 20,7 % žen a 9,3 % mužů. Pokud se podíváme na ohrožení chudobou u seniorů a seniorek pobírajících penzi, zjistíme, že v roce 2015 bylo v celé populaci chudobou ohroženo 10,5 % žen a 3,7 % mužů.“

Základem znevýhodnění žen jsou celoživotní nižší příjmy, proto by se mělo podle koalice Social Watch začít s odstraňováním nerovností v odměňování mužů a žen. Díky tomu by si ženy mohly vytvořit finanční rezervu pro období penze.

Chudoba žen globálně

Propad střední třídy a chudoba zranitelných skupin obyvatelstva probíhá téměř neviditelně. Chudý člověk v 21. století nechodí bosa a na první pohled se ničím neodlišuje od ostatních lidí. Boj s chudobou probíhá až za zavřenými dveřmi domácností, kde se extrémně šetří jídlem, kupovaným výhradně ve slevách, energiemi a kde se hlavně staří lidé stávají čím dál víc osamělými, izolovanými a depresivními.

České ženy, zejména samoživitelky a seniorky, na tom tedy nejsou nijak zvlášť dobře. Globální data jsou však ještě méně uspokojivá. „Podle statistik OSN ženy věnují práci, včetně té neplacené, více času než muži, jejich příjmy jsou až o 30 % nižší. Velká část té nejhorší a nejhůře placené práce, na níž stojí globální ekonomika je vykonávána ženami. Většinou v otřesných pracovních podmínkách. Přes veškeré závazky státy ani mezinárodní společenství proti tomu dosud nebyly schopny zakročit,“ říká Tomáš Tožička, předseda Social Watch ČR.

Social Watch je mezinárodní síť občanských organizací s cílem vymýtit chudobu, diskriminaci a rasismus, a zajistit spravedlivou distribuci bohatství a naplňování lidských práv. Témata, kterými se zabývá, jsou součástí 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs) – zejména cíl č. 1 „Konec chudoby“ a cíl č. 5 „Rovnost mužů a žen“.

Na monitorovací zprávě k genderové rovnosti spolupracovaly organizace Aperio, proFem, Fórum 50 % a Gender & sociologie SOÚ AV ČR. Česká koalice Social Watch představila zprávu ve spolupráci s Českou ženskou lobby a Českým svazem žen při příležitosti Mezinárodního dne žen.
V příštím článku se budeme věnovat druhému stěžejnímu tématu této zprávy, která se věnuje násilí.