V červenci proběhlo v sídle OSN v New Yorku každoroční Politické fórum na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF). Během fóra probíhají jednání a debaty mezi jednotlivými zeměmi o dosaženém pokroku v udržitelném rozvoji i o aktuálních výzvách a problémech, kterým jednotlivé země čelí. Během fóra byl také představen třetí ročník SDG Indexu, který zkoumá, jak si jednotlivé země vedou v naplňování konkrétních Cílů SDG. Cíle SDG (Sustainable Development Goals) byly přijaty v roce 2015 v rámci Agendy 2030 a jsou to konkrétní a měřitelné cíle v sedmnácti oblastech lidského života a společnosti. Každá země dostala za úkol si nastavit vlastní institucionální rámec a způsoby, jak k těmto cílům dojít, nebo se jim alespoň přiblížit.

Česko stále v první patnáctce

Česko se v letošním SDG Indexu umístilo z celkových 156 hodnocených států je na 13. příčce. Toto umístění je sice o něco horší než v loňském roce (v roce 2017 bylo Česko hodnoceno jako páté nejlepší), nicméně je stále velmi dobré. Země má celkové skóre 78.7 ze sta možných, což je nadprůměr v rámci regionu (76.9) a umístila se tak například před Velkou Británií, Kanadou nebo Japonskem.

Horší umístění oproti loňsku je způsobeno spíše změnou metodiky OSN, než neaktivitou České republiky v udržitelném rozvoji. Letošní index má přesnější metodiku a některým indikátorům je přiložena větší váha, než loni. Také přibyly indikátory zcela nové. Proto i podle OSN nelze brát výsledky SDG Indexu jako zlepšení či zhoršení oproti loňskému roku, ale měl by sloužit spíše jako přehled pro každou zemi, na kterých oblastech je třeba zapracovat.

Nejlepší hodnocení má Česko jsou jako v minulém roce v cíli SDG#1, zabývajícím se vymýcením chudoby, dobré skóre má také kvalita české pitné vody a kanalizací (SDG#6) a ekonomický růst a důstojná práce (SDG#8). Rezervy naopak vidí OSN v klimatické politice (SDG #13), zejména co se týče vysokých emisí CO2 na osobu, nebo průmyslu a inovacích (SDG #9), (zde se jedná o nově přidaný indikátor – omezený přístup k internetu u chudších obyvatel, nebo nedostatečný počet technologických patentů v Česku).

Na vrcholu žebříčku zemí dosahujících cílů SDG se tradičně umístily skandinávské země, Švédsko, Dánsko a Finsko. Podle ekonoma a poradce OSN Jeffreyho Sachse je toto jasná zpráva o tom, že „sociálně-tržní filozofie smíšené ekonomiky, která kombinuje tržní přístup se sociální spravedlností a zelenou ekonomikou je nejlepším řešením pro dosažení cílů udržitelného rozvoje.“

Mnoho zemí G20 ještě musí zapracovat na implementaci SDGs

Zpráva OSN také porovnává způsoby implementace Cílů SDG mezi zeměmi G20. Některé země založily centrální instituci pro SDGs, jiné rozdělily tuto agendu na jednotlivá ministerstva a specializovaná oddělení. Některé státy zavedly akční plány s konkrétními cíli a indikátory a přímou odpovědností jednotlivých ministerstev, jiné příliš aktivní nejsou a spokojí se s vágními prohlášeními (jako například Rusko či Spojené státy).

Česká republika v tomto srovnání patří mezi aktivnější hráče. Od roku 2003 funguje v Česku Rada vlády pro udržitelný rozvoj, v jejímž čele sedí předseda vlády a dalšími členy jsou zástupci státního, obchodního i neziskového sektoru. Rada úzce spolupracuje s Odborem udržitelného rozvoje z Ministerstva životního prostředí v tvorbě Strategického rámce Česká republika 2030 a následného implementačního plánu k tomuto rámci, který bude vláda schvalovat letos na podzim. Implementační plán bude zahrnovat konkrétní kroky pro jednotlivé resorty, jak Cílů SDG dosáhnout a přiblížit Česko co nejvíce k udržitelnému rozvoji.