V Národní technické knihovně v Praze proběhl ve čtvrtek 25. dubna diskuzní seminář ke zveřejnění Šesté zprávy OSN o životním prostředí, který pořádalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO), Informačním centrem OSN v Praze a CENIA.

Seminář sloužil jako prostor pro diskuzi o šestém reportu Global Environment Outlook, (zkráceně GEO), který publikuje pravidelně Program OSN pro životní prostředí. GEO je nejpreciznější a nejkomplexnější zprávou OSN o stavu životního prostředí a na jeho šestém vydání se podílelo přes 250 vědců, akademických pracovníků a přispívajících organizací z celého světa. Má sloužit jako podklad pro vlády, místní samosprávy, business i občany a poskytovat jim informace v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Report zhodnocuje jaký je dnes stav životního prostředí a nastiňuje největší výzvy, se kterými se lidstvo bude potýkat. Obsahuje také rozbor dosavadních environmentálních politik a jejich úspěšnosti.

Šestá zpráva OSN volá po urgentním konání politiků a světových představitelů v oblasti naplňování Cílů udržitelného rozvoje a dalších mezinárodních dohod, jako je například Pařížská klimatická dohoda.

Zdroje tu jsou, ale vůle chybí

Hlavním závěrem GEO 6 je, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Největším rizikem pro lidstvo jsou pokračující klimatické změny. Ty mají vliv na dostupnost vody, produkci potravin, i rozšiřování nových zdravotních rizik. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí.

Zpráva také varuje, že v roce 2050 bude na světě žít zhruba deset miliard lidí, a lidstvo tedy bude potřebovat využívat až o 50-70 % energie navíc, a také produkovat o 50 % více jídla. To představuje pro svět obrovskou výzvu.

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

GEO 6 uvádí na konkrétním příkladu, že opatření pro životní prostředí se v konečném důsledku vždy vyplatí. Celosvětové náklady na udržení růstu globální teploty pod 2 stupně Celsia v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou jsou zhruba 22 bilionů dolarů. Tato investice ale zároveň státním rozpočtům ušetří přibližně 54 bilionů dolarů v očekávaných nákladech, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Na semináři v NTK vystoupila s úvodní přednáškou Dr. Sinaia Netanyahu, izraelská vědkyně působící na ministerstvu životního prostředí. O své vhledy se v diskuzním panelu s hosty podělili také prof. Bedřich Moldan, Matthew Billiot z Programu OSN pro životní prostředí, doktor Srdan Matić z kanceláře WHO, a Lukáš Pokorný z Ministerstva životního prostředí.