Vybudování infrastruktury, digitalizace, podpora inovací a přístup k internetu jsou nezbytné pro zvyšování životní úrovně a úspěšné plnění cílů udržitelného rozvoje.

Devátý cíl udržitelného rozvoje zmiňuje potřebu vybudovat odolnou infrastrukturu, stejně jako podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace. V jeho rozpracování je zmíněna potřeba rozšíření internetového připojení. Dostupnost internetového připojení je důležitá, vzhledem k tomu, že přístup na internetovou síť a zprostředkování výměny informací a znalostí bude nezbytným předpokladem nejen pro dobré dosažení tohoto cíle, ale i všech ostatních (vzhledem k rychlosti šíření poznatků, nízkým transakčním nákladům na distribuci a možnosti zapojování široké veřejnosti do jejich vytváření a využívání).

Budoucnost je digitalizace

„Budoucnost už je tady – jen je nerovnoměrně distribuována.“ zní citát amerického průkopníka kyberprostoru Williama Gibsona. Poměrně dobře charakterizuje problematiku probíhající digitální revoluce. Digitalizace nezačíná všude současně, ani neprobíhá stejně rychle. Nejedná se proto o něco neznámého, čeho je potřeba se obávat. Pokud se povede vytyčený cíl úspěšně naplňovat a vybudovat odolnou infrastrukturu, která je dostupná ve vyspělých zemích, v zemích rozvojových či rozvíjejících se, mohou se k nim tyto země velice rychle přiblížit. Stagnace v oblasti podpory udržitelné industrializace je naopak může velmi rychle dostat na spodní místa v žebříčcích vyspělosti a to nejen v oblasti digitální, ale i socioekonomické a environmentální.

Mezi obavy, které se v souvislosti s digitální industrializací a tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí zmiňují, patří nahrazení pracovních míst počítači, rozsáhlá nezaměstnanost a společenské problémy. Tato tvrzení se ovšem nezakládají na konkrétních údajích a znalosti problematiky. Ukazuje se totiž, že země, které jsou digitálně nejvyspělejší, prosperují (díky diverzifikaci průmyslů a orientaci na odvětví digitální ekonomiky) a pracovní místa v nich jsou digitalizací ohrožena nejméně (ICG, London School of economics). Digitálně vyspělé země patří také často k těm nejuvědomělejším v oblasti udržitelného rozvoje (Human Sustainable Development Index, Digital Agenda for Europe).

Digitální gramotnost a vyloučení

Pro úspěšný přechod do digitálního období je nezbytná tzv. digitální gramotnost občanů. Ta se liší nejen v rámci regionů a lokalit, ale také generací, rodin a různých skupin a ovlivňuje ji množství faktorů. Zvyšování digitální gramotnosti se v současné době věnuje pozornost i v České republice. Vláda přijala před několika měsíci Strategii digitální gramotnosti, která by měla podpořit budování infrastruktury a industrializace v oblasti digitalizace v rámci její strategie Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice. V této strategii se zmiňuje potřeba vybudování infrastruktury (vysokorychlostní internet atd.) jako klíčové podmínky pro rozvoj digitální ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti. Digitální gramotnost je pro implementaci této strategie a zvýšení konkurenceschopnosti základní.

Opakem digitálního rozvoje a tzv. digitální gramotnosti je digitální vyloučení. To se týká především: „seniorů, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním, etnických menšin, jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou. Nejde o kompletní výčet – digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky. Také z tohoto důvodu často zůstává u jednotlivců neidentifikováno.” Můžeme tak říci, že ohroženi jsou v určité míře všichni. Pro průběžné zvyšování digitální gramotnosti hraje klíčovou roli průběžné celoživotní učení: „je nezbytné, aby se jednotlivci dlouhodobě rozvíjeli celoživotním učením. Efektivní celoživotní učení v oblasti DG je požadovaným výsledkem opatření této strategie.”

Informační společnost

Jednou z nezbytných podmínek pro rozvoj digitálního zázemí, vybudování infrastruktury, podporu inovací a zvýšení konkurenceschopnosti je fungování tzv. informační společnosti (či ještě lépe společnosti založené na znalostech). Toho může být docíleno podporou opatření směřujících ke zvyšování informační a digitální gramotnosti. Pro úvod do průniků informační společnosti a udržitelného rozvoje může posloužit náš článek zde. Udržitelný rozvoj je občas chápán jako návrat do minulosti, což je ovšem zavádějící. Jeho správně aplikovaný koncept se v něčem sice ohlíží nazpět, ale také hledí dopředu – a vybírá si to nejlepší jak z minulosti, tak z budoucnosti.