Rovnost mužů a žen by měla ukončit všechny formy diskriminace žen a dívek všude na světě. Rovnost mužů a žen by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka.

Stále se nedaří odstranit ani ty nejděsivější formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je obchod s lidmi a sexuální vykořisťování. Nevymizely ani primitivní praktiky typu nucených sňatků dětských nevěst a mrzačení ženských pohlavních orgánů. V mnoha zemích světa ženy a dívky nemohou rozhodovat o svých sexuálních a reprodukčních právech, nemají ani možnosti péče o své sexuální zdraví.

Rovnost mužů a žen začíná v rodině

Hodnota péče o rodinu a domácích prací, tzv. netržních forem práce, není vyčíslená. Veřejné služby, které by mohly ženám ulevit, jsou pro většinu nedostupné, infrastruktura často neexistuje a politiky sociální ochrany, včetně prosazování sdílené odpovědnosti, jsou podceňovány.

Vyspělejší země světa, včetně České republiky, nemají dořešené zajištění rovných příležitostí na pracovním trhu a odměňování za práci. Nemluvě o plné a účinné účasti žen v řídících pozicích na všech úrovních rozhodování v politickém, hospodářském i veřejném životě.

Rovnost ve vzdělávání

Ne všude mají ženy přístup ke vzdělání, k informačním a komunikačním technologiím. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané. Problematická zůstává subsaharská Afrika, Oceánie a západní Asie, kde dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.

Rovnost mužů a žen podporuje OSN pomocí reforem, které by zajistily ženám rovněž stejná práva v přístupu k ekonomickým zdrojům, právo na dědictví a vlastnictví nebo využívání finančních služeb. Všechny země by měly přijmout a posílit zdravé politiky a vynutitelnou právní úpravu pro prosazování genderové rovnosti na všech úrovních společenského života.

Nerovné odměňování – obehraná česká písnička

Zatímco se rozdíly v příjmech mužů a žen v EU postupně snižují, u nás se příjmové nůžky rozevírají. Ekonomická rovnost mužů a žen je v Česku stále v nedohlednu. Muži zde berou v průměru až o 23 % vyšší mzdu než ženy. Průměrný rozdíl v EU je přitom 16 %, jsme tak třetí nejhorší v EU. Mediální ženská měsíční mzda v ČR nepřekračuje ani hranici 20 tisíc korun. Rozdíl mezi zaměstnaností žen s dětmi a bez nich je u nás nejvyšší v EU (40 %). Existenční situace žen se dále výrazně zhoršuje rozvodem, počtem dětí a věkem.

České ženy ekonomicky doplácejí na rozvod manželství, a to nejen ve svém produktivním věku, odráží se to také v důchodu. Zodpovědnost za víc než tři čtvrtiny neúplných rodin stojí v ČR na matkách. Chudobou jsou nejvíce ohroženy neúplné domácnosti s dvěma a více dětmi. Přibližně polovina rodin rozvedených matek se pohybuje pod hranicí 1,5 násobku životního minima. Ženy v produktivním věku bývají častěji zaměstnány na částečné a flexibilní formy úvazků. S nižším platem pak přichází i nižší důchod, riziko chudoby je tedy víc než pravděpodobné.

Až polovina manželství se v ČR rozpadá. Rozvodem končí společné hospodaření partnerů, čímž samoživitelky přicházejí ve srovnání s manželkami v průměru o 22 % čistého příjmu. Efekt sdílení příjmů v manželství je tak velký právě díky odlišné výši mezd žen a mužů (viz analýza NHÚ AV).

Negativní dopad na výši příjmů rozvedených žen v důchodu potvrzuje studie IDEA při CERGE-EI. Ženy přijdou v průměru o měsíční příjem odpovídající 7,1 % starobního důchodu, zatím co muži si naopak polepší.

Na rovné kariérní příležitosti vzdělání nestačí

Podle průzkumu Gender Studies rozdíly v odměňování nejvíce dopadají na vzdělané matky. Schopnosti a vědomosti, ani zkušenosti o kariéře v Česku nerozhodují. Na pozice top managementu se u nás dostanou jen 4 % žen. V 46 zemích světa mají ženy více než 30 % křesel alespoň v jedné komoře národních parlamentů. Podíl žen poslankyň v PS Parlamentu ČR se pohybuje kolem 22 %. Mluví se o fenoménu tzv. skleněného (neviditelného) stropu, přes který se většina žen nedostane. A pokud ano, platí pravidlo: čím prestižnější pozice, tím vyšší rozdíly v platech. Na vedoucích pozicích rozdíl dosahuje až 27 %.

V průběhu svého života se s různými formami domácího násilí setkává téměř 60 % žen. Přesná čísla nevíme, protože většina žen tyto věci nepřizná. Podobně je to s materiální deprivací. Celá čtvrtina pracujících matek se svým příjmem nevyjde. Dle statistik OECD patříme mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby v Evropě. Víc než půl milionu lidí žije pod úrovní životního minima. Nejzranitelnější skupinou z nich jsou samoživitelky a seniorky. Řešení není pouze v dávkách státní sociální podpory. Významným nástrojem sociální a ekonomické udržitelnosti je důrazné prosazování politiky genderové rovnosti.