4.5 Adaptace na změnu klimatu

Česká města a obce se musí připravit na dopady změny klimatu, zejména na vlny horka, sucho, přívalové srážky a povodně. Jako nejpalčivější problém se ukazuje nedostatek vody a její kolísající kvalita. Velká města budou čelit efektu tzv. tepelných ostrovů, kdy se uvnitř zástavby bude zvyšovat teplota oproti jejich okolí až o několik stupňů. Nejvíce ohroženi teplotními výkyy budou skupiny osob se sníženou schopností termoregulace: senioři, nemocní a malé děti. Komplikace čeká provoz budov a také doprava.

Změna klimatu zvyšuje důsledky vlivu sídel na krajinu. V případě rozrůstání měst překračuje jejich vliv samotné katastrální vymezení. To se týká nejen okolní krajiny, ale i specifických prvků jako jsou řeky či potoky. Proto bude potřeba lépe plánovat napojení urbanizované krajiny na přírodní. Klíčem přípravy českých měst a obcí na zvládnutí změny klimatu je odpovědné plánování využití svého území a přijetí opatření, která mají pozitivní vliv na vodní režim krajiny a půdy, včetně propojování přírodních a urbánních struktur. Kvůli dopadům extrémního počasí musí posílit propojení územního plánování a ochrany obyvatelstva spolu s krizovým řízením.

Voda a zeleň ve městech

Adaptace na změnu klimatu musí vést několika směry. Prvním je šetření vodou a zadržováním vody, využíváním dešťové vody a revitalizace vodních toků. To souvisí s rozhodováním o využívání vodních zdrojů, a to nejen nad ovládáním infrastruktury. Dalším prvkem je rozšiřování městské zeleně, jako jsou parky, ale drobné ostrovy zeleně včetně vnitrobloků, trávníků, stěn i střech velkých objektů a městské zemědělství. Ruku v ruce s tím jde i zvyšování druhové rozmanitosti ve městech.

Energetika

Ke zmírňování změny klimatu přispívá i snižování energetické náročnosti měst, které omezuje emise škodlivých látek. Města si musí vypracovat plán na snižování uhlíkové stopy. Stát bude podporovat změny ve vytápění a chlazení, úspory v budovách, lepší využívání místních zdrojů a rozvoj veřejné dopravy a udržitelné mobility. Renovace budov by mělo vést nejen k úsporám energií, ale k udržení tepelného komfortu během celého roku. V roce 2030 se budou stavět téměř výhradně jen budovy v pasivním standardu, pomoci by měly technologie jako je skladování energie, kogenerace a společná výroba elektrické energie, tepla a chlazení.

Sídla se ze spotřebitelů energie stanou jejími výrobci a poskytovateli. Klíčem k tomu je decentralizace energetiky, chytré rozvodné sítě a růst podílu obnovitelných zdrojů. Města musí rozvíjet integrované projekty, jako například dobíjení elektromobilů přebytky ze solární energie nebo využívání odpadního tepla z průmyslu při vytápění budov. V případě odpadů bude zakázáno skládkování a komunální odpad se bude po vytřídění využívat pro výrobu energie. Separace biologické části komunálního odpadu se stane samozřejmostí, stejně jako zvyšování recyklace využitelných materiálů.

Doprava

Dopravní řešení bude sázet na veřejnou dopravu a utlumování individuální automobilové dopravy, včetně administrativních restrikcí a zpoplatnění vjezdu či parkování osobních aut v některých částech měst. Investice do dopravní infrastruktury budou zaměřeny na elektromobily, ale také na kola a lepší propojení sídel pro pěší.

Regionální veřejná doprava bude propojovat jednotlivé krajské systémy do národního s provázanými jízdními řády, sjednocenými podmínkami přepravy, vzájemným uznáváním jízdenek, minimálními přestupními vzdálenostmi a společným informačním systémem. Rozvíjet se bude také napojení veřejné a individuální dopravy, ať už záchytných parkovišť či míst pro krátké zastavení v blízkosti zastávek veřejné hromadné dopravy nebo míst pro bezpečné odkládání bicyklů.




Cíl: Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na negativní dopady změny klimatu

    • Obce III. stupně předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim přizpůsobit
    • JSnižuje se počet a intenzita městských tepelných ostrovů
    • Všechny nově dokončené budovy se řadí do energetické třídy A. Existující budovy se postupně renovují minimálně na úroveň energetické třídy C
    • Zvyšuje se podíl veřejné zeleně v městských aglomeracích
    • Významně roste délka cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty a cyklistky
    • Významně se zvyšuje počet bezemisních a nízkoemisních vozidel
    • Klesá množství skladovaného komunálního odpadu