4.4 Kompetence veřejné správy

Ekonomický rozvoj je neoddělitelný od kvality správy území, výraznější efekt má ale veřejná správa a její spolupráce s občany i firmami ve městech než v řídce osídlených územích. Bohužel koordinace mezi jednotlivými částmi veřejné správy není dostatečná, což vede k plýtvání zdroji a neúčinnému rozhodování.

Stát chce do roku 2030 dokončit reformu územní veřejné správy a zjednodušit stávající systém. Cílem je přehlednost a koordinovanost veřejné správy a lepší struktura správy. Stát bude garantovat minimální standardy dostupnosti veřejných služeb již na úrovni strategického a územního plánování a podporovat integrované plánování a spolupráci při sdílení veřejných služeb mezi obcemi. Spolupráci obcí je třeba dále prohlubovat především na principu dobrovolnosti a hledat její nové formy.

Místní řízení

Pro rozvoj České republiky bude zásadní kvalitní řízení na místní úrovni, které se musí se opírat o dostatečnou institucionální kapacitu, odbornost a vzájemnou komunikaci samosprávy, firem, obyvatel, ale i vysokých škol a výzkumných organizací, spolků, neziskových organizací nebo neformálních iniciativ. Místní úředníci by neměli plnit jen aktuální cíle, nýbrž pravidelně hodnotit místní život z pohledu udržitelného rozvoje, kvality života i naplňování národních politik. Důležité je také skutečně dodržovat princip subsidiarity, tedy řešení problémů na co možná nejnižší správní úrovni. Proto je potřeba posílit kapacity obcí s rozšířenou působností, což souvisí i s metodickou podporou, kterou by měly poskytovat ostatním obcím ve svém správním obvodu a která zatím není zakotvena ve formě zákonné povinnosti.

Rozvoji obcí by měla pomáhat vlastní pozemková politika provázaná s územním plánováním. Využívání vlastních pozemků tlumí střet zájmů mezi veřejným a soukromým sektorem. Podmínkou je otevřená spolupráce se všemi partnery, jak z firemního prostředí, tak občanské a neziskové sféry.

Soulad a provázanost

Udržitelný rozvoj sídel jde ruku v ruce se souladem strategických dokumentů jak na horizontální úrovni (kraje, obce), tak vertikální (národní, krajské a obecní). Návaznost musí probíhat ale i napříč, například mezi odbory jednoho úřadu, i shora dolů, tedy aby záměry kraje respektovaly státní politiky. Na úrovni měst a obcí je třeba zajistit vazbu mezi strategickými plány a územními plány. Strategický plán popisuje, oč chce město či obec usilovat. Územní plán stanoví koncepci rozvoje území a jeho plošnou a prostorovou regulaci. K tomu potřebuje znát rozvojové cíle a záměry určené strategickým plánem.

Nároky na státní správu samozřejmě zvyšují nároky na kvalitu úřednictva, zejména ve čtyřech oblastech. Ve vlastní odbornosti a řízení agendy, v komunikaci s veřejností, v kompetentním plánování a v práci s daty a vyhodnocování výsledků. Krajské, městské i obecní úřady by měly dále rozvíjet spolupráci včetně mezinárodní a zajistit tak přenos příkladů dobré praxe na všech úrovních.




Cíl: Územní veřejná správa cíleně využívá nástroje pro udržitelný rozvoj municipalit

    • Ústřední státní správa metodicky podporuje a rozvíjí nástroje udržitelného rozvoje municipalit
    • Územní veřejná správa má dostatečné institucionální kapacity pro výkon agendy udržitelného rozvoje
    • Zvýší se počet i kvalita realizátorů místní Agendy 21