4.3 Rozvoj komunit

Partnerem veřejné správy při rozhodování se musí stát především veřejnost v širokém slova smyslu. Jak místní lidé, tak občanské iniciativy, spolky a neziskové organizace, drobní podnikatelé i významné firmy, nebo účelová sdružení obcí musí společně hledat plánovat a hledat řešení. Řešení by měla vznikat v duchu spolupráce veřejné správy a investora s touto veřejností, čímž se předejde konfliktům, zpochybňování rozhodnutí a využívání opravných prostředků. Díky tomu budou výsledky rozhodování i plánování odolnější a obce, firmy i občané se vyhnou řadě konfliktů. Partnerství ale musí respektovat odpovědnost veřejné správy za rozhodnutí. Jedinou alternativou k dohodě v širokém partnerství je řada právních konfliktů.

Hledání společných řešení není možné bez veřejné debaty. Jejím garantem by se měla stát veřejná správa, která vytvoří prostor pro účast občanů i firem na strategickém plánování a řízení, diskuzi o využití území i konkrétních stavbách. Opět ale s ohledem na veřejný zájem to musí být samospráva, kdo rozhodne, protože ponese za uskutečňování dohody největší díl odpovědnosti. Zároveň i partneři musí být ochotní k dlouhodobé spolupráce a hledání kompromisu.

Stát bude podporovat zapojení všech partnerů pomocí řady existujících nástrojů, jako jsou Místní agenda 21, integrované nástroje pro rozvoj venkova (komunitně podporovaný místní rozvoj), aglomerací (integrované územní investice) a regionálních center (integrované plány rozvoje území).

Vedle toho bude stát podporovat rozvoj místních komunit, tedy neorganizované veřejnosti žijící na společném území, která se podílí na vlastní samosprávě a respektuje ústavní a právní rámec ČR. Místní komunity mohou existovat na různé úrovni, od obce, přes městské čtvrti až po celé regiony.

Bez sebevědomé a demokratické komunity vycházející „zespodu“ se budoucí rozvoj sídel může ubírat dvěma směry. Buď v duchu současné praxe plné konfliktů a nespokojenosti, v jehož důsledku se oslabuje legitimita úřadů i rozvojových programů. Druhou nežádoucí cestou je centralizace a regulace na úrovni státu, která se bude málo přizpůsobovat místním potřebám. Důsledkem obou je pak oslabené funkční plánování na místní úrovni a tím i dobrý rozvoj měst, obcí či regionů.




Cíl: Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn

    • Snižuje se zábor zemědělské půdy ve městech i volné krajině. Brownfieldy jsou regenerovány a revitalizovány
    • Jsou podporovány vysoce kvalifikované pracovní příležitosti v malých a středních podnicích využívajících místní a regionální potenciál
    • Města jsou přátelská ke všem věkovým a uživatelským skupinám
    • Obce běžně plánují rozvoj společně s veřejností