1.6 Kultura

Význam kultury v moderním světě roste, protože se stává klíčovou součástí tvorby a udržování státní identity. Jejímu šíření by měla pomáhat kulturní a mediální politika.

Klíčovou složkou státní identity je soudržnosti společnosti a jejího udržitelného rozvoje. Kultura a umění hrají zásadní úlohu při posilování společenské odolnosti vůči protidemokratickým silám. Zvlášť důležitá je mediální politika v níž hrají nenahraditelnou roli nezávislá média veřejné služby. Také kultura národnostních menšin si zaslouží zvláštní podporu.

Znalost vlastní kultury, spolu s respektem ke kulturní rozmanitosti jiných zemí nebo menšin, umožňuje chránit společnost před negativními jevy, jako je xenofobie či šíření konzumního vztahu ke světu včetně jeho negativních důsledků pro životní prostředí.

Kulturní politika

Stát podporuje rozvoj znalostí kultury a snižování nerovnosti v dostupnosti kultury, například pomocí internetu. Kultura přispívá ke zvýšení kvality života – přetváří města a obce na příjemná místa k žití, práci a k cestování, stimuluje vzdělávání a přispívá k osobnímu rozvoji. Pro její rozvoj je nezbytné zajistit veřejné zdroje především za účelem metodické i finanční podpory a důstojného ohodnocení zaměstnanců veřejných, soukromých i neziskových institucí v sektoru kultury.

Cílem kulturní politiky musí být podpora těch součástí kultury, které nemohou být úspěšné komerčně. Umění je generátorem inovací a představuje také významného tvůrce pracovních míst. Obnova kulturního dědictví a podpora umění tvoří trvalý základ zaměstnanosti a příležitost pro malé a střední firmy, zároveň vytváří prostor k uchování ojedinělých postupů a technologií. Kulturní a kreativní odvětví jsou zdrojem inovací a přispívají k rozvoji ostatních hospodářských odvětví. Úkolem státu je zohlednit nové rostoucí obory z oblasti digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů.

Zpřístupňování kulturních a uměleckých hodnot musí mít ve veřejné oblasti přednost před ziskem. Vzhledem k historickému vývoji je velká část kulturních institucí veřejným majetkem, proto je žádoucí poskytování kulturních hodnot bezplatně.

Kulturní politiky se musí soustředit na prostředí, kde bude spolupráce státu a samospráv se soukromým sektorem oboustranně výhodná. Jde především o systémové nastavení principů veřejné soutěže. Samospráva musí být schopná propojovat státní kulturní politiku s místními podmínkami tak, aby se prostředky i pozornost rozdělovaly ve prospěch kvalitní kulturní produkce na lokální úrovni.

Kulturní dědictví

Zvláštní pozornost je třeba nadále věnovat kulturnímu dědictví (památkám a uměleckým sbírkám), které má nesporný ekonomický dopad v místě. Cestovní ruch obecně zvyšuje povědomí o dané zemi a na jedinečné kulturní identitě je možné stavět udržitelný kulturní cestovní ruch. Specifickou hodnotou je kulturní krajina. Její ochranu je třeba uvést zodpovědně do souladu s požadavky adaptace na změnu klimatu.




Cíl: Vyšší veřejné investice podporují klíčové funkce kultury a rovný přístup ke kultuře a kreativitě.

    • Do oblasti kultury směřují vyšší veřejné výdaje a posilují se možnosti dlouhodobého finančního plánování kulturních organizací.
    • Podle potřeb měnící se společnosti je systémově podporován rozvoj i zakládání nových kulturních organizací.
    • Kulturní a kreativní průmysly jsou podporovány jako příležitost pro rozvoj ekonomiky.
    • Pracovníci v kultuře jsou podporováni metodicky i finančně s cílem zvyšování jejich prestiže a zlepšování podmínek potřebných pro jejich kreativní a motivační roli vůči dalším skupinám společnosti.