Zpráva o životním prostředí 2016: Více lesů, méně odpadů a stejné znečištění ovzduší

Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil, říká Zpráva o životním prostředí 2016. Ačkoli rostla ekonomika a s ní i životní úrovní obyvatel, klesá množství odpadů a rozšiřují se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Lidé také více jezdili environmentálně příznivější železnicí. Naopak přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Zprávu každoročně připravuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Společnost může rozkvétat, aniž by ohrožovala krajinu

„Už po druhé za dobu mého ministrování konstatuje Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, že se naše prostředí i přes rostoucí blahobyt de facto nemění. To je dobrý vzkaz, ale vážně neznamená, že bychom se jím měli, nebo chtěli nechat ukolébat,“ říká ministr Richard Brabec.

Podle něj za příznivý vývoj v mnohém vděčíme naplňování mezinárodních a národních legislativních i strategických cílů a také dlouhodobé konkrétně zaměřené finanční podpoře. Pro příští rok chce ministerstvo tento trend držet a zintenzivnit péči zejména o kvalitu našeho ovzduší, vody a krajiny.

Kvalita vody je závislá na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje, říká Zpráva o životním prostředí 2016. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje.

Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.). V provozu bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší

Zpráva o životním prostředí 2016 potvrzuje, že kvalita ovzduší se ve srovnání s rokem 2015 neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění. Tedy doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 (data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici) se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v osmi obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2, říká Zpráva o životním prostředí 2016.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015. Ta by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku, říká Zpráva o životním prostředí 2016.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

Pole

Od osmdesátých let se snížil počet ptáků zemědělské krajiny o třetinu

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou. Viníkem je především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %, vypočítává Zpráva o životním prostředí 2016.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

Lesů přibývá, škodí jim ale změna klimatu

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů, tvrdí Zpráva o životním prostředí 2016.

V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích. Aktuálně se k němu přidala změna klimatu (vliv sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působení podkorního hmyzu a houbových chorob.

V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny. To se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Tedy především pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí). Dále využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří.

Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

Dlouhodobě klesají emise z dopravy

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %). To je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %).

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 dosáhl 6,5 %. (data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici).

Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není, doplňuje Zpráva o životním prostředí 2016. Ministerstvo životního prostředí proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

Vyšší výroba energie z parních elektráren

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %.  Polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí. Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách. Například výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

Využíváme jen polovinu komunálních odpadů

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky.

Zároveň jsme ale dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více na: https://www.mzp.cz/cz/news_171017_OD).

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend. Současně se zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití. Meziročně vzrostlo ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017, jako byl zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek, předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje. Nejvíce se daří u přenosných baterií a  akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se v letech 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %.  V případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

Méně peněz na ochranu životního prostředí

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, respektive nakládání s odpadními vodami. Dále se investuje do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Jde především o programy zaměřené na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací.

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl. Důvodem bylo ukončení programového období původního Operačního programu životní prostředí (OPŽP) 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.