Sdílená auta dokážou ušetřit až 20 000 korun ročně

Žádné problémy s parkováním, pojištěním nebo servisem, ale přesto mít téměř okamžitě k dispozici automobil. To jsou hlavní výhody tzv. carsharingu, česky sdílení aut. Podle Asociace českého carsharingu jezdí v současnosti po republice 350 sdílených aut, která využívá asi 3-4 tisíce uživatelů. Podle Asociace jich bude přibývat, protože řadě českých domácností a firmem se vlastní auto nevyplatí.

Sdílení aut funguje vcelku jednoduše. Zájemce se musí přihlásit do skupiny lidí, kteří auta sdílejí. Pak už většinou stačí jen pár kliků na počítači nebo chytrém telefonu, a přímo v rezervačním systému najde nejbližší sdílené auto. To pak stačí odemknout mobilem nebo čipovou kartou, odjet s ním a pak zase zaparkovat na ulici kdekoliv, kde vám to vyhovuje. Na konci měsíce přijde platba za projeté kilometry a obvykle i poplatek za využívání systému.

„Naší ambicí je propojit všechna větší města. Dnes máme asi tisíc uživatelů, věříme, že za pět let budeme obsluhovat 20 tisíc zákazníků,“ říká Stanislav Kutáček, zakladatel organizace Autonapůl a předseda Asociace českého carsharingu. Družstvo Autonapůl vzniklo v Brně před 14 lety. Dnes funguje v devíti městech a provozuje více než 60 sdílených aut. Pro srovnání – například v sousedním Německu dnes působí 150 firem a carsharing využívá asi 1,75 milionu zákazníků.

Kdy se vyplatí auto vlastnit, a kdy sdílet?

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu Češi ročně na silnicích překonají 35,4 milionů kilometrů autem.  Průměrná česká domácnost ujede za rok asi 8 220 kilometrů na území Česka a 1860 kilometrů v zahraničí. Komu se tedy sdílení aut vyplatí?

„Podle analýz je výhodnější auto sdílet než vlastnit, pokud žijete ve velkém městě a ročně ujedete do 10 tisíc kilometrů. Službu ocení zejména lidé, kteří bydlí na místech s dobrou dopravní obslužností ale s problematickým parkováním, a kteří nepotřebují auto každý den,“ vysvětluje Stanislav Kutáček.

V rámci carsharingu je možné využívat výhody ježdění autem, ale dopadnou náklady za pořízení vozu, povinné ručení, havarijní pojištění či starosti se servisem a údržbou.
Výhodu může být i přístup k velkému vozovému parku: velký tranzit, když potřebujete přestěhovat ledničku, malý městský vůz, když jedete jen na schůzku nebo combi, když vyrážíte na dovolenou. V řadě městských částí navíc mohou sdílená auta parkovat v místech určených pro rezidenty.

Pro lidi, kteří potřebují denně dojíždět do zaměstnání, rozvážet děti do školy nebo je pro ně vlastnictví automobilu důležitý společenský statut, carsharing nejvhodnější není.

Dvakrát měsíčně na chalupu, jednou za rok k moři

Asociace českého carsharingu nabízí modelový příklad. Rodinu, která žije ve velkém městě, ve čtvrti s rezidentním a často problematickým parkováním. Dopravní obslužnost je zde dobrá, většinu cest zvládají hromadnou dopravou, auto nepotřebují každý den. Jednou týdně jezdí na velký nákup do pět kilometrů vzdáleného nákupního centra, dvakrát do měsíce na chalupu vzdálenou 50 km a jednou za rok na dovolenou do Chorvatska. Ročně tak najedou asi 4 400 km.

Kdyby rodina vlastnila pět let starý vůz v hodnotě 300 tisíc korun, celkové roční náklady by činily podle Asociace asi 66 tisíc korun (náklady na palivo, fixní náklady – povinné ručení + havarijní pojištění + náklady na parkování, opotřebení  – 10 % hodnoty vozidla, a celkové náklady na provoz, další náklady jako dálniční známka, servis, přezutí atd.).

Pokud by rodina využívala carsharing, ročně by ji to vyšlo asi na 48 tisíc korun, ušetřit by tak moha téměř 20 tisíc korun.

Sdílené auto se ale vyplatí i řadě firem. Nejvíce těm, kteří sídlí v centru města s problematickým parkováním a nepotřebují pro své podnikání vůz každodenně.

1 sdílený vůz = 10 soukromých aut

„Carsharing šetří nejen peníze, ale samozřejmě i životní prostředí a prostor ve městech.  Jeden sdílený vůz nahradí až deset soukromých aut. I proto v zahraničí a částečně už i u nás začíná veřejná správa sdílení aut podporovat – např. Brno nedávno oznámilo záměr zvýhodnit parkování carsharingu na městských placených stáních, Praha už téměř rok testuje zvýhodnění sdílených vozidel v systému rezidentního parkování, tzv. modrých zónách,“ dodává Stanislav Kutáček.

Sdílená ekonomika, ekologie a mobilita se v moderních městech jsou nezbytná pro zdravý rozvoj měst a regionů. I proto sdílení dopravních prostředků tak využívá stále více lidí.

Ve větších městech se začíná objevovat také tzv. peer to peer carsharing, kdy lidé poskytují ke sdílení i svá vlastní auta. V řadě českých měst funguje také sdílení kol, tzv. bikesharing. Sdílená auta by v ČR mohlo podle odhadů za pět let využívat až 100 tisíc lidí.