Rozdíly v odměňování žen a mužů trápí český trh práce

A děti máte? A kdo se o ně bude starat, když budou nemocné? Podobné otázky dostávají české ženy při pohovorech do zaměstnání. Českých mužů se na děti ale nikdo neptá. Rozdíly při zaměstnávání žen a mužů stojí za rozdíly v odměňování, ale i zanedbávání profesního potenciálu žen, ukazuje aktuální průzkum Sociologického ústavu AVČR.

„V průzkumu jsme se zaměřili na názory lidí o znevýhodněních na pracovním trhu v ČR, na zkušenosti se znevýhodněním, názory na genderové rozdíly a jejich dopad na nerovné odměňování a na celkové klima na pracovišti,“ uvádí jedna z realizátorek průzkumu Alena Křížková z oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AVČR. Průzkum proběhl v dubnu 2017.

Podle průzkumu, který proběhl v dubnu 2017, se lidé setkávají především s rozdíly v odměňování mezi muži a ženami, s nedostatečným postupem žen na vyšší pozice či překážkami při přijímacích pohovorech.
Minimálně jednou za svůj život se s těmito překážkami setkalo téměř 60 % žen a 39 % mužů.

Právě dotazy na soukromý a rodinný život jsou pro ženy stále běžnou součástí přijímacích pohovorů do zaměstnání. Nejčastěji se s nimi setkávají ženy, které již mají děti, a ženy ve věkové skupině 30 – 44 let.

Celkem je ale potvrzuje 58 % žen a 24,6 % mužů.

Pravidla odměňování

Rozdíly v odměňování považuje za závažný problém většina české veřejnosti. „Z reprezentativního vzorku 1 032 dotázaných (502 mužů a 530 žen) ve věku nad 15 let s tímto tvrzením souhlasilo více než 80 % žen a okolo 56 % mužů,“ dodává spolupracovnice oddělení Gender a sociologie Marta Vohlídalová. Podle výzkumu se ukazuje, že platové znevýhodnění je u žen způsobeno genderovým hlediskem, zatímco muži jsou častěji znevýhodněni na základě věku.

Existují však i nástroje, jakými lze podmínky nerovného odměňování a znevýhodnění na pracovišti měnit. Průzkum ukázal, že tam, kde existují pravidla transparentního odměňování, je také téměř o polovinu nižší podíl těch, kteří se cítí znevýhodněni z hlediska mzdového ohodnocení (26,6 %), než tam, kde taková pravidla neexistují (58,8 %).
Rozdíly v odměňování a diskriminaci žen by podle účastníků výzkumu nejlépe řešily nástroje pro slaďování rodinného a pracovního života. Dále pak legislativní úpravy a důsledné kontroly a postihy firem. Více žen by se také přiklonilo k zavedení povinnosti zveřejňovat anonymizované platové statistiky.

Znevýhodněné ženy

Mezi skupiny, které lidé považují za nejvíce znevýhodněné na trhu práce, patří starší ženy, lidé se zdravotním hendikepem, muži staršího věku a lidé s nízkým vzděláním. Podle 32 % dotázaných jsou nejvíce znevýhodněné samoživitelky a ženy po rodičovské nebo mateřské. Podle čtvrtiny matky s dětmi předškolního věku.
Třetina dotázaných si myslí, že ženy jsou znevýhodněny na pracovním trhu. Podstatně více jsou o tom přesvědčeny ženy ze 42,1 %, zatímco muži si to myslí jen v 16,4 % případů. Ti se také více domnívají, že v postavení žen a mužů nejsou rozdíly (31,3 % mužů a jen 11,4 % žen).

Celkem 39 % mužů a 59,9 % žen se alespoň jednou setkalo se znevýhodněním na pracovišti. Nejčastěji uváděli znevýhodnění v mzdové oblasti, v postupu na vyšší pozici a při přijímání do zaměstnání.
Nejvíce lidí se zkušeností se znevýhodněním je mezi lidmi z regionů s vysokou nezaměstnaností. Zde ji uvedlo 47,2 % žen a 30,9 % mužů.

Děti máte?

S dotazy na soukromý a rodinný život se při přijímacích pohovorech setkalo 58 % žen a 24,6 % mužů. Ve svém současném zaměstnání zažilo takové jednání od zaměstnavatelů 15 % žen a 5,7 % mužů. Mezi ženami má s takovým chováním nejčastěji zkušenosti věková skupina 30–44 let, v případě mužů pak skupina ve věku 45–59 let.

Podle výzkumu převažuje v české veřejnosti názor, že nerovnosti v odměňování žen a mužů jsou vážným problémem. Mezi ženami souhlasilo s tímto tvrzením více než 80 % dotázaných. Mezi muži to bylo kolem 56 %.

Nejvyšší podíl lidí (86,2 %) se domnívá, že ženy berou nižší mzdu z důvodu péče o děti a kariérních přestávek spojených s péčí. Dalším důvodem je podle respondentů to, že ženy jsou častěji zaměstnány ve špatně finančně ohodnocených oborech, než muži (81,6 %).

Důvodem pro nižší mzdu u žen jsou také špatné podmínky pro kombinaci pracovního a soukromého života (78,8 %). Podle veřejnosti dále muži obvykle kladou kariéru na první místo a jsou ochotni jí hodně obětovat (77,3 %), a také že ženy jsou méně často než muži zastoupeny ve vedoucích pozicích (77 %).

Nižší mzdy pro ženy

Předsudky týkající se pracovních schopností a výkonnosti žen označilo za důvod genderových rozdílů v odměňování 70 % dotázaných. Podle 67,1 % respondentů dávají zaměstnavatelé ženám úmyslně nižší mzdu než mužům. 59,2 % označilo jako důvod výchovu a vzdělání, které ženy směřují do specifických oborů. A 52,7 % se domnívá, že klíčovou roli hrají obavy žen říci si o více peněz.

Nejméně často se lidé klonili k tvrzením, že nižší mzdy žen jsou způsobeny jejich objektivně horšími pracovními schopnostmi, výkonností nebo kvalifikací. Nicméně to tvrdí 30,6 % mužů a překvapivá čtvrtina všech dotázaných žen.

Transparentní pravidla

Co se týče řešení problému rozdílných odměn žen a mužů, největší důvěru mají lidé k zavádění opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života. Uvítali by i legislativní úpravy a důslednou kontrolu zaměstnavatelů. Nejméně nakloněni jsou osvětovým a informačním kampaním a zavedení povinnosti zveřejňovat anonymní statistiky.

Bezmála 35 % dotázaných se domnívá, že ženy jsou ve svém zaměstnání odměňovány stejně jako muži. Zhruba 34 % je přesvědčeno, že jsou odměňovány hůře než muži, a kolem 30 % uvedlo, že neví.
Celkem 61,2 % dotázaných uvedlo, že v jejich organizaci existují pravidla transparentního odměňování. Tam, kde jsou nastavena, je nižší podíl lidí, kteří vypověděli, že byli znevýhodněni z hlediska mzdového ohodnocení (26,6 %), než tam, kde taková pravidla neexistují (58,8 %).

Jistý vliv na to, zda se lidé cítí být znevýhodněni na základě mzdy, má u mužů také skutečnost, zda s kolegy a kolegyněmi na pracovišti hovoří o tom, jak jsou za svou práci finančně ohodnoceni. O svém mzdovém znevýhodnění vypovídali totiž zejména ti, kteří se v práci baví o své mzdě.